Syn.: Escallonia angustifolia Phil., nom. illeg., Escallonia patagonica Gand., Escallonia philippiana (Engl.) Mast., Escallonia stenophylla Phil., Escallonia stricta Remy, Stereoxylon virgatum Ruiz et Pav.
Česká jména: zábluda (Presl 1846, Mareček 1996)
Čeleď: Escalloniaceae Dum. – zábludovité

Escallonia virgata

Rozšíření: Druh jihozápadu Jižní Ameriky, s areálem táhnoucím se andským pásem po centrální i jižní části argentinsko-chilského pomezí, od argentinské provincie Mendoza na severu až po provincii Santa Cruz na jihu, vyskytuje se i v sousedních regionech Chile.

Ekologie: Roste v nízké křovinaté vegetaci, často na březích vodních toků a ploch, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2000 m. Kvete od prosince do února.

Escallonia virgata

Popis: Bohatě větvený keř, 50–200 cm vysoký, lysý. Listy vyrůstají ve svazečcích po (3–)7–13, jsou téměř přisedlé, obkopinaté až obvejčité, 10–15(–20) mm dlouhé a 3–7 mm široké, poněkud kožovité, na bázi klínovité, celokrajné nebo pilovitě zubaté, na vrcholu špičaté nebo tupé. Květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí horních listů, jsou oboupohlavné, obvykle 5četné, vonné; češule je zvonkovitá, jen 1,5–2 mm dlouhá, kališní cípy jsou trojúhelníkovité, asi 1,5(–2) mm dlouhé, korunní lístky jsou skoro okrouhlé, 2,5–4(–6) mm dlouhé, bílé nebo narůžovělé; tyčinek bývá 5, intrastaminální terč je plochý, čnělka je asi 1,5 mm dlouhá, blizna hlavatá. Plodem jsou obvejcovitá tobolka, 4–6 mm dlouhá.

Escallonia virgata
Escallonia virgata

Fotografoval Mário Duchoň, dne 11. 2. 2019 (Chile, údolí Río Maule, Valle de los Cóndores).