ESPELETIA SCHULTZII Wedd. – klejovka

Syn.: Espeletia corymbosa Sch. Bip. ex Wedd., nom. illeg.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Espeletia schultzii

Rozšíření: Endemit severoandské horské skupiny Sierra Nevada de Mérida ve Venezuele.

Ekologie: Stanovištěm je formace páramo v rozpětí nadmořských výšek 2900–4200 m. Květy jsou opylovány včelami.

Espeletia schultzii

Popis: Vytrvalý, hustě bíle plstnatý polokeř; sterilní rostliny tvoří mohutné růžice, za květu dorůstají výšky až 2 m. Listy jsou střídavé, přisedlé, kopinaté, 40–60 cm dlouhé a 3–6 cm široké, oboustranně plstnaté, téměř celokrajné, špičaté. Latovité květenství vyrůstá v paždí listů; listeny jsou vstřícné, kopinaté, na bázi prorostlé; úbory vyrůstají na stopkách 3–15 cm dlouhých; zákrov je dvouřadý, vnější zákrovní listeny jsou hustě plstnaté, vnitřní zelené, jen na špičce chlupaté; lůžko úboru je plevkaté; jazykovité květy jsou samičí, liguly jsou zlatožluté, trubkovité květy jsou oboupohlavné, funkčně samčí, rovněž žluté. Plody jsou trojhranné lysé černé nažky, chmýr chybí.

Ohrožení a ochrana: V Červené knize Venezuely je tento druh hodnocen jako zranitelný (VU).

Poznámka: V severních Andách od severozápadní Venezuely po Ekvádor se vyskytuje celkem asi 45 druhů tohoto rodu. Patří k nápadným symbolům zdejší flóry. Rodové jméno tyto rostliny získaly na počest novogranadského (dnes by se řeklo kolumbijského) vícekrále José Manuela de Espelety (1739–1823).

Espeletia schultzii
Espeletia schultzii
Espeletia schultzii
Espeletia schultzii
Espeletia schultzii

Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 7. až 9. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida, svahy Pico Bolívar).