Syn.: Eucalyptus longirostris F. Muell. ex Miq., Eucalyptus mcintyrensis Maiden, Eucalyptus rostrata Schltdl., nom. illeg.
Česká jména: blahovičník (Presl 1846, Mareček 1996)
Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité

Eucalyptus camaldulensis

Rozšíření: Pochází z Austrálie, má nejširší přirozené rozšíření ze všech druhů rodu, běžně se pěstuje v tropech a subtropech celého světa jako okrasný strom, ale zvláště lesnicky pro hospodářské využití. V některých státech je řazen mezi invazivní rostliny. Naopak přirozené porosty v Austrálii jsou považovány za ohrožené.
Z Austrálie je uváděno několik poddruhů, nejčastěji jsou zmiňovány například Eucalyptus camaldulensis subsp. acuta ze severovýchodu Austrálie, subsp. arida ze suchých oblasti centrální Austrálie, subsp. camaldulensis z jihovýchodu kontinentu, subsp. minima z jihu nebo severo- i středoaustralská subsp. obtusata.

Ekologie: Ve své domovině roste především na březích řek a v záplavové zóně vodních toků, i vysýchavých, dobře snáší jak krátkodobé zaplavení, tak delší období sucha, kdy čerpá vodu z podzemních zásob. Roste též na březích slaných jezer, takže snáší i mírné zasolení. Upřednostňuje těžší půdy, vzácně roste přirozeně mimo vodu, např. na horských svazích. V příznivých podmínkách rychle roste a brzy plodí. Mohutné kořeny rychle a účinně vážou vodu. Je náchylný k lesním požárům.

Popis: Stálezelený strom dorůstající až do výšky okolo 40 m, kmen dosahuje šířky 1–2 m. Borka je hladká, odlupuje se v pruzích nebo plátech, je bělavá, šedě nebo žlutě zelená. Letorosty jsou načervenalé, dlouhé, svěšené. Listy jsou v dospělosti střídavé, řapíkaté, úzce kopinaté, často srpovité, 8–30 cm dlouhé a 0,7–3,2 cm široké. Květů bývá 7–11, vyrůstají na štíhlých stopkách dlouhých asi 1 cm. Poupata jsou vejcovitá, víčko zobanité, kónické nebo zaoblené. Květní obaly jsou opadavé, tyčinek je mnoho, bíle zbarvených. Dřevnaté tobolky jsou stopkaté, kulovité, asi 5 mm velké, otevírají se nejčastěji 4 chlopněmi. Obsahují množství drobných semen.

Využití: Patří k nejrozšířenějším lesnicky využívaným druhům. Dřevo se využívá na otop, na výrobu buničiny i na výrobu kvalitního dřevěného uhlí. Má zajímavou červenou barvu, je pevné, trvanlivé, odolné všekazům, využívá se jako stavební dřevo, na sloupky, pražce, na soustružení i k výrobě nábytku. Zvláště listy obsahují 1,8-cineol, známý eukalyptový olej používaný v aromaterapii. Květy jsou medonosné a stojí za produkcí australského, ale i brazilského medu. Je vhodný i jako okrasný strom.

Poznámka: Druhové jméno odkazuje možná trochu nečekaně na neapolskou klášterní zahradu zvanou Hortus Camaldulensis, kde byl tento druh už na počátku 19. století pěstován a odkud byl rovněž v roce 1832 poprvé popsán Friedrichem Dehnhardtem.

Eucalyptus camaldulensisEucalyptus camaldulensis
Eucalyptus camaldulensis
Eucalyptus camaldulensis
Eucalyptus camaldulensis

Fotografováno dne 21. 9. 2019 (Portugalsko, Madeira, v parkové výsadbě před letištěm).