Syn.: Euphorbia pachyceras Coss. ex Lacaita, nom. inval., Tithymalus megalatlanticus (Ball) Soják
Čeleď: Euphorbiaceae Juss. – pryšcovité
Euphorbia megalatlantica
Rozšíření: Endemit Maroka, vyskytuje se zřejmě jen v pohoří Vysoký Atlas.
Ekologie: Roste na horských kamenitých svazích, na skalách i v suti, na horských pastvinách a březích sezónních vodních toků, v nadmořských výškách zhruba od 1000 až do 3000 m.
Euphorbia megalatlantica
Popis: Vytrvalá bylina, 20–50 cm vysoká, s několika lodyhami, které jsou vystoupavé až přímé, lysé. Lodyžní listy jsou střídavé, přisedlé, podlouhlé až kopinaté, 5–7 cm dlouhé a 0,5–0,8 cm široké, celokrajné. Na vrcholu lodyhy vyrůstá jen jediný lichookolík s 5(–6) paprsky přesahujícími podpůrné listeny, cyathia jsou přisedlá nebo krátce stopkatá, podepřená dvěma skoro okrouhlými listenci, nektariové žlázky jsou 4, eliptické, žluté, se 2 stopkatými růžky. Plodem je skoro kulovitá tobolka dosahující průměru 3–4,5 mm, lysá, bradavičnatá.
Poznámka: Společně s druhy Euphorbia biumbellata a Euphorbia briquetii je řazen do západomediteránní sekce Euphorbia sect. Biumbellatae.
Euphorbia megalatlantica
Euphorbia megalatlantica
Fotografoval Mário Duchoň, dne 30. 3. 2012 (Maroko, Vysoký Atlas, Ijjoukak).