Syn.: Euphrasia picta Wimm.
Česká jména: světlík lékařský pestrý (Danihelka et al. 2012)
Slovenská jména: očianka pestrá (Goliašová et al. 1997)
Čeleď: Orobanchaceae Vent. – zárazovité
Rozšíření: Areál zahrnuje východní polovinu Alp v Německu, Rakousku, Itálii a Slovinsku, dále sudetská pohoří, Západní a Východní Karpaty v ČR, Polsku, na Slovensku a na Ukrajině.
V ČR je historicky znám z Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. Na Slovensku roste ve vyšších polohách Karpat od Strážovských vrchů po Slovenský raj.
Ekologie: Roste na horských pastvinách a v nízkých subalpínských trávnících, obvykle na bazičtějších substrátech, vystupuje až do nadmořské výšky kolem 2000 m.
Popis: Jednoletá bylina, 5–30 cm vysoká; lodyhy jsou jednoduché nebo chudě větvené, zelené nebo načervenalé, s krátkými, kadeřavými, dolů skloněnými chloupky. Listy a listeny jsou střídavé, přisedlé nebo kratičce stopkaté, široce vejčité, 0,5–1,5 cm dlouhé, na bázi obvykle zaokrouhlené, s 3–7 páry špičatých, neosinatých zubů, lesklé, lysé nebo s roztroušenými nežláznatými chlupy. Květenství je klasovité; kališní cípy jsou kopinaté, špičaté, jen s nežláznatými chlupy; koruna je souměrná, (8–)9–11 mm dlouhá, bílá, namodralá až světle fialová, fialově žilkovaná, dolní pysk je výrazně delší než horní, má široké laloky; tyčinky jsou 4; semeník je svrchní. Plody jsou obvejcovité tobolky nanejvýš zdéli kalicha, na vrcholu uťaté nebo mělce vykrojené.
Záměny: Světlík ze skupiny „velkokvětých“, kam patří i jeden z našich nejběžnějších světlíků Euphrasia officinalis subsp. rostkoviana. Od něj se však liší absencí stopkatých vícebuněčných žlázek a lesklými listy.
Ohrožení a ochrana: Velmi vzácný taxon; v Červeném seznamu ČR (2012) hodnocený jako kriticky ohrožený (C1t/CR). Z Krkonoš ani Králického Sněžníku recentní údaje chybějí, v Hrubém Jeseníku z někdejších asi 20 populací dnes přežívají zřejmě dvě poslední. Je ohrožen zejména sukcesními změnami v horské vegetaci.
Poznámka: Taxonomie evropských světlíků je velmi komplikovaná a mezi badateli dosud nepanuje shoda na vymezení jednotlivých taxonů, natož na jejich klasifikaci. Problémem je nejen proměnlivost rostlin, propojení morfologicky vyhraněných typů četnými přechody, ale také výrazná sezónnost (podobně jako v rodech Rhinanthus, Melampyrum, Odontites nebo Gentianella). Sporným bodem byla interpretace Linnéova jména Euphrasia officinalis, které se dlouho nepoužívalo z důvodu nejasnosti: studium typové položky ale přineslo poznání, že Linnéovo jméno lze ztotožnit se skandinávskými rostlinami, později pojmenovanými Euphrasia fennica. Těmto světlíkům jsou blízce příbuzné i rostliny ze západní a střední Evropy, zpravidla označované jako Euphrasia rostkoviana, jež je asi vhodnější oddělovat pouze na úrovni poddruhu (Euphrasia officinalis subsp. rostkoviana). Jim jsou nepochybně také blízce příbuzné rostliny označované jako Euphrasia picta: zdá se, že i ty je možné odlišovat jen na úrovni poddruhu.
Fotografováno dne 13. 8. 2018 (Česko, Hrubý Jeseník, Velká kotlina).