Syn.: Exacum forbesii Balf. f.
Česká jména: hořepník (Presl 1846, Sloboda 1852, Mareček 1996)
Čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité
Rozšíření: Endemit ostrova Sokotra, kde roste pouze v centrálním pohoří Haghier. Do rodu Exacum náleží celkem 70 druhů rozšířených v tropické Africe včetně Madagaskaru, na jihu Arabského poloostrova, v tropické části jižní Asie a zasahují až do Číny. Na Sokotře se vyskytují 3 endemické druhy: kromě tohoto druhu hojné Exacum affine a velmi vzácné Exacum socotranum.
Ekologie: Skalky v křovinách v nadmořských výškách 900–1250 m, pouze v žulové části ve vrcholových podmínkách centrálního pohoří ostrova, kde dochází ke kondenzaci oblačnosti, panují nižší teploty (roční průměr kolem 22 °C) a vyšší srážky (až 1000 mm za rok).
Popis: Drobná, zřejmě krátce vytrvalá bylina, 10–20 cm vysoká. Listy jsou vstřícné, poněkud dužnaté, dolní krátce řapíkaté, horní přisedlé, vejčité, 2–3 cm dlouhé, celokrajné, prohnuté, se srdčitou bází. Květy vyrůstají jednotlivě nebo v krátkých vidlanech v úžlabí listů, jsou pětičetné, příjemně vonné, se zelenými, na bázi krátce srostlými a na střední žilce nápadně křídlatými kališními lístky. Koruna má asi 1,5 cm v průměru, je miskovitá až krátce zvonkovitá, světle fialová, s krátkou korunní trubkou a vejčitými cípy, pětice tyčinek má velmi výrazně žlutý prašník, semeník je srostlý, svrchní, plodem je tobolka.
Záměny: Od podobného druhu Exacum affine, který je na Sokotře mnohem hojnější, se liší horními listy přisedlými srdčitou bází. Oba druhy se prakticky v přírodě nepotkávají, protože Exacum affine roste v nižších a středních polohách a preferuje vápenec, zatímco Exacum caeruleum se vyskytuje v nejvyšších horských partiích ostrova, budovaných žulovými horninami.
Fotografováno dne 24. 2. 2010 (Jemen, ostrov Sokotra, hřeben pohoří Haghier).