BOTANY.cz https://botany.cz/cs Zajímavosti ze světa rostlin. Katalog rostlin s vyhledáváním jednotlivých druhů. Rezervace, chráněná území a jiné významné botanické lokality. Ohrožené a chráněné druhy rostlin. Sun, 19 May 2019 21:12:17 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.8.1 LEUCOTHOË AXILLARIS (Lam.) D. Don https://botany.cz/cs/leucothoe-axillaris/ Sun, 19 May 2019 21:12:17 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163669 Syn.: Andromeda axillaris Lam., Lyonia axillaris (Lam.) C. Koch
Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité

Leucothoë axillaris

Rozšíření: Druh jihovýchodu USA, na severu jeho areál zasahuje až na jihovýchod státu Virginia, Atlantskou nížinou sestupuje k jihu až po střední Floridu, na západ se pak táhne podél pobřežních oblastí Mexického zálivu až do Louisiany.

Ekologie: Roste v mokřinách a na zaplavovaných stanovištích kolem pomalu tekoucích vodních toků, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 200 m. Kvete v jarních měsících.

Leucothoë axillaris

Popis: Stálezelený keř dorůstající do výšky 100–200 cm, s větvemi rozložitými. Listy jsou střídavé, řapík je 5–10 mm dlouhý, čepel je kopinatá až obkopinatá nebo eliptická, 3–8 cm dlouhá, na bázi klínovitá, po okraji osinatě pilovitá, na vrcholu špičatá až zašpičatělá, na líci lysá, na rubu lysá nebo řídce chlupatá. Květenství je hroznovité, vyrůstá jednotlivě nebo ve svazečcích v úžlabí listů, je přisedlé, 2–5 cm dlouhé, 8–30květé; listeny jsou vejčité, až 2,5 mm dlouhé, opadavé; kališních lístků je 5, jsou vejčité, až 2 mm dlouhé, bělavé, na vrcholu tupé nebo zaokrouhlené, koruna je válcovitá, na bázi nafouklá, 6–8 mm dlouhá, bílá, korunních cípů je 5, jsou mnohem kratší než korunní trubka; tyčinek je 8, nitky jsou chlupaté. Plodem je tobolka, 5–6 mm dlouhá.

Využití: Rostlinu lze pěstovat i v klimatických podmínkách střední Evropy celoročně v zahradách, nároky má podobné jako jiné vřesovcovité rostliny. Stanoviště by mělo být dostatečně vlhké.

Poznámka: Podle revize rodu z roku 2013 rod Leucothoë zahrnuje jen pět druhů, které se vyskytují v Severní Americe a východní Asii.

Leucothoë axillaris
Leucothoë axillaris
Leucothoë axillaris

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).

]]>
RHODODENDRON PLANETUM Balf. f. – pěnišník / rododendron https://botany.cz/cs/rhododendron-planetum/ Sun, 19 May 2019 16:10:31 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163657 Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité
Systematické zařazení: Rhododendron subg. Hymenanthes subsect. Fortunea (Tagg) Sleumer

Rhododendron planetum

Rozšíření: Druh velmi nejistého původu, zřejmě východoasijský, byl popsán podle rostliny, která měla vyrůst ze semen sbíraných údajně v čínské provincii S’-čchuan. Pravděpodobně se jedná o křížence druhů z podsekce Rhododendron subsect. Fortunea (možná Rhododendron sutchuenense × R. oreodoxa). K této skupině je řazeno zhruba 31 druhů z horských oblastí východní Asie.

Ekologie: Pěstuje se jako okrasná dřevina v zahradách a parcích. Kvete od března do května.

Popis: Stálezelený keř dosahující výšky 100–450 cm, s letorosty bíle plstnatými nebo lysými. Listy jsou řapíkaté, podlouhle kopinaté až obkopinaté, až 22 cm dlouhé a asi 6 cm široké, kožovité, na bázi klínovité, na vrcholu většinou tupé a hrotité, na líci světle zelené, lesklé, lysé, na rubu bledě zelené, olysalé, na střední žilce vlnaté nebo vločkovitě chlupaté, někdy i žláznaté, zhruba s 20 páry vedlejších žilek. Květenství je terminální, hroznovité, až 10květé, stopky květů jsou 1–2 cm dlouhé, lysé, žláznaté; kalich je krátký, 5cípý, lysý, koruna je zvonkovitá až nálevkovitá, 40–55 mm dlouhá, narůžovělá, se 7 cípy, které jsou až 12 mm dlouhé, okrouhlé, na vrcholu vykrojené; tyčinek je 14, jsou kratší než koruna, nitky jsou na bázi chlupaté. Plodem je tobolka, 15–30 mm dlouhá.

Rhododendron planetum
Rhododendron planetum
Rhododendron planetum

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).

]]>
RHODODENDRON SIKANGENSE W. P. Fang – pěnišník / rododendron https://botany.cz/cs/rhododendron-sikangense/ Sun, 19 May 2019 14:26:00 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163650 Syn.: Rhododendron cookeanum Davidian
Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité
Systematické zařazení: Rhododendron subg. Hymenanthes subsect. Irrorata (Tagg) Sleumer

Rhododendron sikangense

Rozšíření: Druh východní Asie, vyskytuje se na jihozápadě východní části Číny, v provinciích S’-čchuan a Jün-nan. Bělokvěté rostliny bývají vyčleňovány k varietě Rhododendron sikangense var. exquisitum (na našich snímcích).

Ekologie: Roste v horských smíšených lesích a v křovinách na alpínských svazích, v nadmořských výškách od 2800 až do 4500 m. Kvete od května do července.

Popis: Stálezelený keř až menší strom dosahující výšky 300–500 cm, s letorosty hustě rezavě či bíle plstnatými, později olysalými. Listy jsou střídavé, řapík je 10–15 mm dlouhý, hvězdovitě chlupatý, později olysalý, čepel je podlouhle eliptická až kopinatá, 7–12 cm dlouhá a 2,5–5,5 cm dlouhá, kožovitá, na bázi široce klínovitá až zaokrouhlená, někdy i uťatá nebo mělce srdčitá, celokrajná, na vrcholu špičatá, na líci zelená, lysá, na rubu světle zelená, lysá, jen na střední žilce rezavě chlupatá nebo při bázi vločkovitě chlupatá, s 12–15 páry vedlejších žilek. Květenství je terminální, 8–12květé, květní stopky jsou 1–2 cm dlouhé, chlupaté; kališních cípů je 5, jsou trojúhelníkovité, špičaté, vně chlupaté, koruna je zvonkovitá, 3–3,5 cm dlouhá, 5cípá, bílá (var. exquisitum) nebo růžová až nachová (nominátní varieta), s tmavě nachovými skvrnkami; tyčinek je 10, jsou nestejně dlouhé, nitky jsou u báze chlupaté, čnělka je lysá. Plodem je tobolka, 15–20 mm dlouhá.

Rhododendron sikangense
Rhododendron sikangense
Rhododendron sikangense
Rhododendron sikangense

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).

]]>
RHODODENDRON FORTUNEI Lindl. – pěnišník Fortuneův / rododendron https://botany.cz/cs/rhododendron-fortunei/ Sun, 19 May 2019 07:36:12 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163638 Syn.: Azalea fortunei (T. Moore ex Lindl.) Kuntze
Česká jména: pěnišník Fortuneův (Mareček 2001)
Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité
Systematické zařazení: Rhododendron subg. Hymenanthes subsect. Fortunea (Tagg) Sleumer

Rhododendron fortunei

Rozšíření: Východoasijský druh, vyskytuje se v jihovýchodní Číně, od provincií Šen-si a Che-nan na severu až po Jün-nan a Kuang-tung na jihu.

Ekologie: Roste v horských lesích, v nadmořských výškách od 600 až do 2000 m. Kvete od dubna do května.

Popis: Stálezelený keř až menší strom dosahující výšky 3–12 m, s borkou šedou a letorosty zelenými, žláznatými. Listy jsou střídavé, řapík je 18–40 mm dlouhý, čepel je podlouhá až eliptická, 8–14 cm dlouhá a 3–9 cm široká, kožovitá, na bázi zaokrouhlená či uťatá, vzácněji mělce srdčitá, celokrajná, na vrcholu obvykle tupá až zaokrouhlená, na líci lysá, lesklá, na rubu olysalá. Květenství je terminální, 6–12květé, květní stopky jsou 2–3 cm dlouhé; květy jsou vonné, kališních cípů je 7, jsou asi 1 mm dlouhé, koruna je zvonkovitá až nálevkovitá, 45–52 mm dlouhá, růžová, vně žláznatá, se 7 cípy, které jsou obvejčité, 15–18 mm dlouhé; tyčinek je 14, jejich nitky jsou lysé, čnělka je až 30 mm dlouhá. Plodem je tobolka, 25–35 mm dlouhá.

Využití: V kultuře často pěstovaný druh, používá se i ke křížení.

Poznámka: Robert Fortune (1812–80), na nějž odkazuje druhové jméno, byl skotský cestovatel, botanik a lovec rostlin, proslul především nelegálním vývozem čajovníku Camellia sinensis z Číny.

Rhododendron fortunei
Rhododendron fortunei
Rhododendron fortunei

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).

]]>
HABERLEA RHODOPENSIS Friv. – drsnatka rhodopská https://botany.cz/cs/haberlea-rhodopensis/ Sat, 18 May 2019 23:01:31 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163620 Syn.: Haberlea ferdinandi-coburgii Urum., Haberlea rhodopensis var. ferdinandi-coburgii (Urum.) Markova
Česká jména: drsnatka rhodopská (Nauman 1946)
Čeleď: Gesneriaceae Rich. et Juss. ex DC. – podpětovité

Haberlea rhodopensis

Rozšíření: Druh nevelké oblasti v jižní části Balkánského poloostrova, vyskytuje se v horách středního a jižního Bulharska a severovýchodního Řecka.

Ekologie: Roste v přistíněných a vlhkých, nezřídka svislých skalních štěrbinách, v nadmořských výškách zhruba od 300 až do 2000 m. Kvete v dubnu a květnu.

Popis: Vytrvalá bezlodyžná bylina s listy nahloučenými v přízemní růžici, které jsou krátce řapíkaté, podlouhle vejčité až obvejčité, 3–8 cm dlouhé a 2–4 cm široké, po okraji hrubě vroubkované, na vrcholu tupé, po obou stranách chlupaté nebo na líci olysalé. Stvol je přímý, 6–10 cm dlouhý, se 2 čárkovitými listeny, zakončený 1–5 květy, které jsou oboupohlavné, zygomorfní; kalich je 5cípý, chlupatý, koruna je 15–25 mm dlouhá, bledě modrá až nafialovělá, uvnitř chlupatá, 2pyská, horní pysk je kratší než dolní, 2laločný, dolní je 3laločný; tyčinky jsou 4, z koruny nevyniklé, prašníky jsou mnohem kratší než nitky, staminodium je jediné, drobné, blizna je 2laločná. Plodem je tobolka.

Využití: Pěstuje se v evropských zahradách jako poněkud choulostivější skalnička.

Ohrožení a ochrana: Přírodní populace tohoto druhu jsou poměrně stabilní, Červený seznam IUCN (2010) proto řadí drsnatku rhodopskou k rostlinám z hlediska ohrožení méně dotčeným (LC). I přesto je tento druh uveden v seznamu přísně chráněných rostlin Evropy v Bernské úmluvě.

Poznámka: Rod Haberlea je monotypický, zahrnuje jen tento jediný druh. Celá početná čeleď Gesneriaceae je v Evropě zastoupena pouze třemi rody (Haberlea, Ramonda, Jancaea), přičemž všechny jsou pozoruhodnými třetihorními relikty.

Haberlea rhodopensis
Haberlea rhodopensis
Haberlea rhodopensis
Haberlea rhodopensis

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).

]]>
Zahrady světa: Dánsko, Helsingør, zahrada zámku Kronborg https://botany.cz/cs/helsingor-kronborg/ Sat, 18 May 2019 10:45:52 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163559 Není vůbec snadné říci, která zámecká zahrada v Dánsku je nejkrásnější: nádherná je třeba kodaňská Královská zahrada, nefalšovaným dánským Versailles je zahrada u zámku Frederiksborg v Hillerødu, malebná je rovněž královská zahrada ve Fredensborgu, velmi pozoruhodná je také zahrada u zámku Egeskov. Naopak ale není ani trochu těžké rozhodnout, která dánská zahrada je celosvětově absolutně nejproslulejší – tu by totiž měli znát úplně všichni gramotní a nejspíš o ní mohla slyšet i větší polovina negramotných. Je to určitě zahrada u zámku Kronborg v městečku Helsingør. A právě název městečka může být dobrou nápovědou pro ty, kterým to pořád ještě není úplně jasné – od Helsingøru přece není daleko k Elsinoru.

Helsingør, zámek Kronborg

Takže Hamletův hrad Elsinor je tedy vlastně Kronborg, pan William Shakespeare název jen trošku pozměnil. Ať nám on sám připomene, co se tehdy v této zahradě přihodilo Hamletovu otci:

Povím vše krátce. Spal jsem na zahradě,
jak bývalo mým odpoledním zvykem.
Tvůj strýc tam číhal na příhodnou chvíli
a připlížil se s jedem v lahvičce.
Nalil mi do ucha tu strašnou směs,
ničivě nepřátelskou lidské krvi,
směs, jež se rozběhne jak rtuť
do uliček a koutů v celém těle
a zdravá krev se okamžitě sráží,
jako když kápneš octa do mléka.

(překlad: Zdeněk Urbánek)

Královraždu je samozřejmě možné spáchat kdekoli. Pokud je ale král zabit při odpočinku ve své zahradě, nějak se samo sebou rozumí, že to musela být zahrada excelentní, prostě přímo královská.

Helsingør, zámek Kronborg

Hrad byl na tomto strategicky důležitém místě založen už v roce 1420 králem Erikem VII. Pomořanským – chránil celou mořskou úžinu Øresund, vybíralo se tu clo. V letech 1574–84 nechal král Frederik II. hrad přestavět na renesanční zámek, i nadále však zůstal celý komplex opevněn. V roce 1629 téměř celý zámek vyhořel, byl proto postaven znovu. Nejspíš vždy mělo toto místo spíše charakter pevnosti, od roku 1785 až do začátku 20. století sloužil zámek dokonce přímo jako vojenská kasárna. Příliš mnoho uniforem v blízkém okolí okrasným záhonům obvykle zrovna neprospívá, nějaká zahrada na bastionech snad být kdysi i mohla, ale na větší reprezentativní renesanční či barokní zámeckou zahradu můžeme dočista zapomenout. Dosud jsou to skutečně spíše jen ta kasárna.

Helsingør, zámek Kronborg

Je pravda, že přímo v Shakespearově textu pár rostlin najdeme také, upozorňuje na ně nešťastná Ofelie (- všimněte si hlavně té macešky, to je dozajista ta veleslavná hrdinka ze Shakespearova Snu noci svatojánské). Řekněme si ale upřímně, že nějaký floristický výčet místní květeny to rozhodně není, na honosnou výsadbu z královské zahrady to taky vůbec nevypadá:

Tady máš rozmarinu, abys na mne myslel – miláčku, mysli na mne – a maceška ti připomene, abys byl věrný… Pro vás mám fenykl a orlíčky… A pro vás routu – jednu si nechám pro sebe – budem ji nosit o nedělích, na znamení, že se kajeme… Ještě sedmikrásku, tady je. A byla bych vám dala fialky, jenže všechny zvadly… (IV/5).

Helsingør, zámek Kronborg

Čeho se nedostává zámku, najdeme na blízkém pobřeží, tady je rostlin celá řada. Rozlehlé růžové koberce tu do trávníků protkává trávnička přímořská (Armeria maritima), prokukuje samozřejmě i ona legendární Ofeliina sedmikráska obecná (Bellis perennis), z macešek by na Kronborgu měla růst violka rolní (Viola arvensis). Ukazuje se pumpava obecná (Erodium cicutarium) a lžičník dánský (Cochlearia danica), nechybí ani tařicovka přímořská (Lobularia maritima), mezi kameny prorůstá rozchodník ostrý (Sedum acre). Občas zasvítí do dálky pilát lékařský (Anchusa officinalis), svou drobnou krásu rozprostře kakost měkký (Geranium molle) a kozlíček polníček (Valerianella locusta).

Helsingør, zámek Kronborg

Na nedalekých písčitých plážích najdeme hned několik druhů lebedy, roste tu třeba Atriplex glabriuscula, Atriplex littoralis i Atriplex longipes, do rozsáhlých koberců hned zjara startuje voňavá Honckenya peploides, častý je rozchodník nachový (Hylotelephium telephium) a hrachor Lathyrus japonicus, objevuje se pomořanka přímořská (Cakile maritima). Písečné duny pomáhá zpevňovat kamýš obecný (Ammophila arenaria), vyskytuje se tu pelyněk ladní (Artemisia campestris), vykvétá na nich i domestikovaná růže svraskalá (Rosa rugosa). Rovnou na písku roste také osladič obecný (Polypodium vulgare) a hned na hranici přílivu postřehneme vyplavenou vochu mořskou (Zostera marina) i řasu chaluhu bublinatou (Fucus vesiculosus). Svět je to báječný, ale k zahradě to má hodně daleko.

Helsingør, zámek Kronborg

Inu, dlužno říci, že legendární královská zahrada hradu Elsinor je pouhou literární mystifikací mistra Shakespeara. Ale ono to nevadí, vždyť na tom širém světě přece nemusí být všechno jen a jen čirá pravda. Navíc přiznám se, že mě osobně ohromně těšilo hrát si svou privátní floristickou verzi Hamleta přímo na tomto místě a nadšeně společně s Ofelií žasnout nad úplně každou nejobyčejnější sedmikráskou. Je zábavné vědět, že celosvětově naprosto nejslavnější dánská zahrada vlastně vůbec neexistuje a není jí ani potřeba.

Helsingørský On

Fotografováno dne 14. 5. 2019.

]]>
RHODODENDRON TAPETIFORME Balf. f. et Kingdon-Ward – pěnišník / rododendron https://botany.cz/cs/rhododendron-tapetiforme/ Sat, 18 May 2019 05:10:21 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163550 Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité
Systematické zařazení: Rhododendron sect. Rhododendron subsect. Lapponica (Hutchinson) Sleumer

Rhododendron tapetiforme

Rozšíření: Druh východní Asie, vyskytuje se na jihozápadě východní části Číny, na severozápadě provincie Jün-nan, v jihovýchodním Tibetu a na severu Barmy.

Ekologie: Roste ve vysokohorské křovinaté vegetaci, na otevřených alpínských svazích i v suti, v nadmořských výškách zhruba od 3300 až do 4800 m. Kvete od května do července.

Popis: Nízký keř obvykle poduškovitého až polokulovitého habitu, nanejvýše 70–80(–90) cm vysoký. Listy jsou střídavé, řapík je 0,5–3 mm dlouhý, šupinatý, čepel je široce eliptická, 4–12(–17) mm dlouhá a 2–8(–10) mm široká, na bázi klínovitá, celokrajná, na vrcholu tupá až zaokrouhlená, na líci tmavě zelená, šupinatá, na rubu rezavá, šupinatá. Květenství je terminální, 1–4květé, květní stopky jsou až 3 mm dlouhé, kališní cípy asi 1 mm dlouhé, koruna je široce nálevkovitá, 10–16 mm dlouhá, nachová až namodralá, vně obvykle lysá, uvnitř chlupatá; tyčinek je (5–)10, jsou z koruny vyniklé, nitky jsou u báze chlupaté, čnělka je delší než tyčinky, obvykle lysá. Plodem je vejcovitá tobolka, 5–7 mm dlouhá.

Poznámka: K pěnišníkové podsekci Lapponica, do které bývá řazen i tento představovaný druh, je započítáváno zhruba 40 druhů zpravidla nízkých keřů, které se vyskytují na severu Severní Ameriky, ve Skandinávii a ve vysokohorských oblastech východní Asie.

Rhododendron tapetiforme
Rhododendron tapetiforme
Rhododendron tapetiforme
Rhododendron tapetiforme

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).

]]>
RHODODENDRON PRINOPHYLLUM (Small) Millais – pěnišník růžový / rododendron https://botany.cz/cs/rhododendron-prinophyllum/ Sat, 18 May 2019 04:00:00 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163536 Syn.: Azalea prinophylla Small, Azalea rosea hort. ex Loisel., Rhododendron roseum (Loisel.) Rehd.
Česká jména: pěnišník růžový (Mareček 2001)
Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité

Rhododendron prinophyllum

Rozšíření: Druh východu USA, jehož areál je výrazně disjunktivní, složený ze dvou oddělených arel. Vyskytuje se jednak na severovýchodě USA (od jihozápadu státu Maine až do Pensylvánie, dále sestupuje k jihu Appalačskými horami až do Alabamy), jednak na západním břehu řeky Mississippi (ve státech Missouri, Arkansas a na východně Oklahomy, zasahuje i na jihozápad státu Illinois).

Ekologie: Roste v křovinaté vegetaci na stanovištích mokrých i sušších, na rašeliništích a v mokřinách, na skalnatých svazích a v roklích, podél břehů vodních toků, v nadmořských výškách zhruba od 100 až do 1500 m. Kvete v jarních měsících, ještě před olistěním nebo společně s listy.

Popis: Opadavý keř dosahující výšky 100–300(–500) cm. Listy jsou střídavé, řapík je žláznatě chlupatý, listová čepel vejčitá až obvejčitá, 3–9 cm dlouhá a 1,2–3,7 cm široká, po okraji brvitá, na vrcholu špičatá nebo tupá, často hrotitá, na líci řídce chlupatá, někdy i lysá, na rubu řídce až hustě chlupatá, někdy i žláznatě chlupatá. Květenství je terminální, 4–13květé, květní stopky jsou 5–26 mm dlouhé, obvykle žláznatě chlupaté; květy jsou vonné, kališní cípy jsou až 4 mm dlouhé, chlupaté nebo i žláznatě chlupaté, koruna je nálevkovitá, 25–45 mm dlouhá, světle růžová, vně chlupatá nebo i žláznatě chlupatá, korunní cípy jsou 10–23 mm dlouhé; tyčinek je 5, jsou z koruny vyniklé. Plodem je tobolka, 10–28 mm dlouhá.

Poznámka: Na území kontinentálního USA roste asi 34 druhů pěnišníků. Většina z nich se vyskytuje ve východních oblastech země, na západě najdeme jen pět druhů: až sem zasahuje areál druhu Rhododendron groenlandicum, už ryze západoamerickými druhy jsou potom například Rhododendron albiflorum nebo Rhododendron macrophyllum.

Rhododendron prinophyllum
Rhododendron prinophyllum
Rhododendron prinophyllum

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).

]]>
Zahrady světa: Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have https://botany.cz/cs/kodan-botanisk-have/ Fri, 17 May 2019 18:54:53 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163501 Dánské přírodovědné muzeum (Statens Naturhistoriske Museum) patří Kodaňské univerzitě (Københavns Universitet) a sestává vlastně ze tří základních institucí: kromě muzea geologického a zoologického k němu patří i velmi příjemná a příkladně udržovaná kodaňská botanická zahrada (Botanisk Have).

Botanisk Have

K botanické zahradě není potřeba cestovat až někam za město, najdete ji přímo v srdci dánské metropole, hned naproti kodaňské Královské zahrady a slavného zámku Rosenborg. Její současná rozloha činí asi 10 hektarů, vstup do ní je volný, vstupné se platí jen při návštěvě Palmového skleníku.
První univerzitní zahrada vznikla v Kodani už v roce 1600 – byla to vlastně zahrada léčivých rostlin a ležela o něco jižněji. Další mladší botanickou zahradu vybudoval botanik Georg Christian Oeder (1728–91), autor díla Flora Danica, v roce 1752 ve čtvrti Frederiksstaden. Tady už stál i první skleník a od roku 1763 byla zahrada zpřístupněna veřejnosti. Avšak v roce 1778 byla zahrada uzavřena a opět se stěhovala – nové pozemky se pro ni našly u paláce Charlottenborg, jedním z ředitelů zahrady byl tehdy jmenován Johan Theodor Holmskjold (1731–93), značné zásluhy o zahradu měl i norský botanik Martin Vahl (1749–1804). Avšak ani tato zahrada se nenacházela na místě dnešním – sem se dostala až v roce 1870.

Botanisk Have

Rozsáhlý Palmový skleník je skutečným středobodem této zahrady, jeho projekt vytvořil architekt Peter Christian Bønnecke, stavba byla dokončena v roce 1874. Hlavní kopule skleníku se zvedá do výšky 16 metrů, v horní části se nachází i ochoz, ke kterému vedou dvě točitá schodiště. Určitě zaujmou letité, a tedy také velmi statné cykasy, některé palmy, pozoruhodná je sbírka dřevin z porostů mangrove. Zaznamenáte samozřejmě i rostliny karnivorní, kaktusy a sukulenty, orchideje, rostliny Makaronésie i Mediteránu a celou řadu dalších zajímavostí.

Botanisk Have

Celkově se v zahradě pěstuje zhruba 2700 rodů a asi 10 tisíc taxonů rostlin. Pozornost je věnována rostlinám v Dánsku původním (zhruba 600 druhů), objevíme tu ale i trvalky z mnoha dalších oblastí světa. Nedaleko od skleníků se rozprostírá rozlehlá vodní plocha, zvedá se tu též kopcovitá skalka s expozicí horských rostlin Evropy, Asie i Severní Ameriky, ale okouzlí vás i záhony s trvalkami a křovinami, reprezentativní je nová sbírka pěnišníků.
Nechybí ani treláže s popínavkami, nejspíš hodně zaujme i expozice s dosti neobvyklým názvem Den nordiske ølhave – což by se dalo přeložit jako „severská pivní zahrada“. V odlehlejších částech zahrady se nachází i expozice dendrologická. Přímo v zahradě je umístěna také prodejna rostlin.

Botanisk Have

My sami jsme při naší návštěvě v kodaňské botanické zahradě viděli mimo jiné tyto rostliny:

Arisaema triphyllum
Aristolochia manshuriensis
Betula utilis subsp. jacquemontii
Haberlea rhodopensis
Leucothoë axillaris
Maianthemum dilatatum
Paeonia rockii
Rhododendron ambiguum
Rhododendron fortunei
Rhododendron oreotrephes
Rhododendron planetum
Rhododendron prinophyllum
Rhododendron sikangense
Rhododendron tapetiforme
Rhododendron trichostomum

Botanisk Have

Součástí zahrady je i botanická knihovna a herbář, který schraňuje hrubě přes dva miliony herbářových položek. Dánské přírodovědné muzeum zřizuje i internetové databáze – ta menší dánsko-faersko-grónská se jmenuje DanBIF, tou větší je celosvětový portál GBIF (Global Biodiversity Information Facility), médium velmi potřebné a v mnoha ohledech naprosto ojedinělé.

Botanisk Have

Kodaňská univerzitní zahrada je velmi příjemným místem – teď by bylo asi nejlepší napsat něco o tom, že je to učiněná oáza klidu a míru uprostřed rušného velkoměsta. Jenže ona to až tak pravda není. Jistě, i v Kodani najdete rušné křižovatky a přecpané dálnice, ale zrovna střed města je spíše nádherně zelenomodrý – od trávy a dřevin zelený, od nebe a moře modrý – můžete si sami vybrat, jestli si sednete do trávy u rozkvetlých pěnišníků v zahradě botanické nebo si lehnete k nohám sochy pohádkáře Hanse Christiana Andersena v sousední Královské zahradě. No a pokud jste typem obzvláště svébytným, můžete klidně nastavit svou tvář čelu velkého Sørena Kierkegaarda v zahradě Národní knihovny. Není ani trošičku těžké se do Kodaně hned po první návštěvě až po uši zamilovat.

Botanisk Have

Fotografováno dne 15. 5. 2019.

]]>
RHODODENDRON TRICHOSTOMUM Franch. – pěnišník / rododendron https://botany.cz/cs/rhododendron-trichostomum/ Fri, 17 May 2019 14:37:46 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163488 Syn.: Rhododendron sphaeranthum Balf. f. et W. W. Sm.
Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité
Systematické zařazení: Rhododendron subg. Rhododendron sect. Pogonanthum G. Don

Rhododendron trichostomum

Rozšíření: Východoasijský druh, vyskytuje se na jihozápadě východní části Číny, centrum areálu leží na západě provincie S’-čchuan a na severozápadě Jün-nanu, zasahuje též do jihovýchodního Tibetu a na jih provincie Čching-chaj. Rozlišují se tři variety.

Ekologie: Roste v horských lesích a křovinách, na alpínských loukách i skalnatých otevřených stanovištích, v nadmořských výškách zhruba od 2700 až do 4600 m. Kvete od května do července.

Rhododendron trichostomum

Popis: Stálezelený nižší keř dosahující výšky 30–100(–150) cm, s letorosty hustě šupinatými, štětinatými. Listy jsou střídavé, řapík je jen 2–4 mm dlouhý, čepel je čárkovitá až úzce kopinatá nebo obkopinatá, 8–32 mm dlouhá a 3–8 mm široká, na bázi zaokrouhlená, po okraji podvinutá, na vrcholu špičatá nebo tupá, hrotitá nebo vykrojená, na líci tmavě zelená, šupinatá nebo lysá, na rubu šupinatá, žlutohnědá až nahnědlá. Květenství je terminální, 6–15(–20)květé, květní stopky jsou nanejvýše 5 mm dlouhé, kalich je 5cípý, kališní cípy jsou vejčité, 0,5–3 mm dlouhé, šupinaté nebo lysé, koruna je úzce trubkovitá, 8–20 mm dlouhá, bělavá až růžová, na vnější straně zřetelně šupinatá nebo lysá, uvnitř hustě chlupatá; tyčinek je jen 5, svou délkou nepřesahují korunu, jejich nitky jsou lysé. Plodem je vejcovitá tobolka, 3–5 mm dlouhá.

Poznámka: Asijská pěnišníková sekce Pogonanthum, do které bývá představovaný druh řazen, zahrnuje asi 22 druhů pěnišníků; bývají to většinou dřeviny velmi vysokých horských poloh (např. druh Rhododendron primuliflorum stoupá až do nadmořské výšky nad 5000 m).

Rhododendron trichostomum
Rhododendron trichostomum
Rhododendron trichostomum
Rhododendron trichostomum

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).

]]>
RHODODENDRON OREOTREPHES W. W. Sm. – pěnišník / rododendron https://botany.cz/cs/rhododendron-oreotrephes/ Fri, 17 May 2019 12:34:22 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163477 Syn.: Rhododendron artosquameum Balf. f. et Forrest, Rhododendron cardioeides Balf. f. et Forrest, Rhododendron depile Balf. f. et Forrest, Rhododendron exquisitum Hutch., Rhododendron hypotrichotum Balf. f. et Forrest, Rhododendron phaeochlorum Balf. f. et Forrest, Rhododendron pubigerum Balf. f. et Forrest, Rhododendron siderophylloides Hutch., Rhododendron timeteum Balf. f. et Forrest, Rhododendron trichopodum Balf. f. et Forrest
Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité

Rhododendron oreotrephes

Rozšíření: Východoasijský druh, vyskytuje se na severu Barmy, v jihovýchodním Tibetu a na jihozápadě východní části Číny, v provinciích Jün-nan a S’-čchuan.

Ekologie: Roste ve stálezelených i opadavých smíšených lesích, v lesních lemech a křovinách, v nadmořských výškách zhruba od (2100–)3000 až do 3700 m. Kvete od května do července.

Rhododendron oreotrephes

Popis: Keř dorůstající výšky 100–400(–800) cm, s letorosty nachově červenými, řídce šupinatými, lysými či chlupatými. Listy jsou střídavé, řapík je 7–13 mm dlouhý, narůžovělý, řídce šupinatý, listová čepel je eliptická, podlouhlá či vejčitá, 1,8–6 cm dlouhá a 1,4–3,5 cm široká, na bázi zaokrouhlená až srdčitá, vzácněji klínovitá, celokrajná, na vrcholu tupá nebo zaokrouhlená, eventuálně špičatá, na líci řídce šupinatá, na rubu zelená nebo narůžovělá, šupinatá. Květenství je většinou terminální, hroznovité, 3–5(–10)květé; květní stopky jsou nachově červené, až 2 cm dlouhé, šupinaté, kalich je asi 1,5 mm dlouhý, koruna je široce zvonkovitá až nálevkovitá, 1,8–3 cm dlouhá, 5cípá, bledě červená až světle nachová či nachová, na horním cípu tmavě tečkovaná, vně lysá; tyčinek je 10, jsou nestejně dlouhá, nejdelší zhruba stejně dlouhá nebo o něco delší než koruna, nitky jsou na bázi chlupaté, čnělka je lysá. Plodem je tobolka, 8–13 mm dlouhá.

Rhododendron oreotrephes
Rhododendron oreotrephes
Rhododendron oreotrephes

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).

]]>
RHODODENDRON AMBIGUUM Hemsl. – pěnišník pochybný / rododendron https://botany.cz/cs/rhododendron-ambiguum/ Fri, 17 May 2019 08:00:23 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163436 Syn.: Rhododendron chengshienianum W. P. Fang
Česká jména: pěnišník pochybný (Mareček 2001)
Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité

Rhododendron ambiguum

Rozšíření: Východoasijský druh, vyskytuje se na jihozápadě východní Číny, především v centrální a západní části provincie S’-čchuan.

Ekologie: Roste v horských lesích a na křovinatých svazích, v nadmořských výškách zhruba od 2300 až do 3300(–4500) m. Kvete od května do června.

Rhododendron ambiguum

Popis: Keř dosahující výšky 100–300 cm, s letorosty žláznatě šupinatými. Řapík je 6–10 mm dlouhý, čepel je eliptická až podlouhlá, 4–8 cm dlouhá a 1,8–3 cm široká, kožovitá, na bázi klínovitá, celokrajná, na vrcholu tupá, špičatá až zašpičatělá, na rubu šedozelená, šupinatá. Květenství je terminální, krátce hroznovité až okoličnaté, 3–4(–7)květé, kalich je až 1 mm dlouhý, po okraji zvlněný, koruna je zvonkovitá až nálevkovitá, 30–35 mm dlouhá, žlutá nebo žlutozelená, se žlutozelenými skvrnkami; tyčinky jsou až 45 mm dlouhé, nitky jsou na bázi hustě chlupaté, čnělka je z koruny vyniklá, lysá. Plodem je tobolka, 6–15 mm dlouhá.

Rhododendron ambiguum
Rhododendron ambiguum
Rhododendron ambiguum

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).

]]>
Nová kniha o orchidejích východních Čech https://botany.cz/cs/orchideje-orlickych-hor-a-podhuri/ Fri, 17 May 2019 06:50:26 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163419 Název knihy: Orchideje Orlických hor a podhůří
Autor: Michal Gerža
Vydal: Vydavatelství SEN, Hlinné, 2019
1. vydání, celobarevná publikace, 125 stran.

V květnu 2019 vyšla ve vydavatelství SEN kniha Michala Gerži s všeříkajícím názvem Orchideje Orlických hor a podhůří. Autor v ní podrobně seznamuje čtenáře s místním rozšířením 38 druhů orchidejí, přičemž jsou zde zastoupeny jak druhy, které se v Orlických horách dosud vyskytují, tak i ty, které už bohužel zde v současnosti nenajdeme.
Kniha je doplněna velkým množstvím barevných fotografií Josefa Kučery a Jana Friedeho, mapy zpracoval Rudolf Remeš.

Pokud máte o knihu zájem, je možné si ji objednat na adrese natura@dobruska.cz. Můžete se pro ni zastavit i přímo v Hlinném u vydavatele, v tom případě však vždy po předchozí telefonické domluvě (Josef Kučera, tel. 732 367 979).

Orchideje Orlických hor a podhůří

Orchideje Orlických hor a podhůří
]]>
ARISTOLOCHIA MANSHURIENSIS Kom. – podražec mandžuský / vlkovec https://botany.cz/cs/aristolochia-manshuriensis/ Thu, 16 May 2019 23:02:42 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163400 Syn.: Hocquartia manshuriensis (Kom.) Nakai, Isotrema manshuriensis (Kom.) H. Huber
Česká jména: podražec mandžuský (Mareček 1994)
Čeleď: Aristolochiaceae Juss. – podražcovité

Aristolochia manshuriensis

Rozšíření: Druh východní Asie, vyskytuje se v severovýchodní Číně, Mandžusku a na Korejském poloostrově, okrajově zasahuje i do ruského Přímoří.

Ekologie: Roste ve smíšených lesích, na stanovištích vlhkých a stinných, v nadmořských výškách zhruba od 100 až do 2200 m. Kvete od května do července.

Popis: Dřevitá liána. Listy jsou střídavé, řapík je 6–8 cm dlouhý, listová čepel je široce vejčitá až skoro okrouhlá, 15–29 cm dlouhá a 13–28 cm široká, kožovitá, na bázi srdčitá, celokrajná, na vrcholu tupá nebo špičatá. Květy vyrůstají z úžlabí listů jednotlivě nebo v párech na stopkách 15–30 mm dlouhých, lysých; listeny jsou vejčité až srdčité, asi 10 mm dlouhé, vyrůstají pod středem květní stopky; okvětí je zygomorfní, 45–55 mm dlouhé, trubka je podkovovitě zahnutá, vně řídce bíle chlupatá, límcovitě rozšířené ústí je 3laločné, nachové, dosahuje 40–60 mm v průměru. Plodem je tobolka, 9–11 cm dlouhá a 3–4 cm široká.

Využití: Jako okrasná popínavá rostlina se objevuje i v evropských a amerických zahradách.

Ohrožení a ochrana: Podražec mandžuský je uveden v Červené knize Ruska, jeho výskyt na ruském Dálném východě je jen značně omezený.

Aristolochia manshuriensis
Aristolochia manshuriensis
Aristolochia manshuriensis

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).

]]>
BETULA UTILIS subsp. JACQUEMONTII (Spach) Kitam. – bříza užitečná Jacquemontova / breza https://botany.cz/cs/betula-jacquemontii/ Thu, 16 May 2019 20:49:40 +0000 https://botany.cz/cs/?p=163390 Syn.: Betula bhojpattra var. jacquemontii (Spach) Regel, Betula jacquemontii Spach, Betula utilis var. jacquemontii (Spach) H. J. P. Winkl.
Česká jména: bříza Jacquemontova (Mareček 1994)
Čeleď: Betulaceae S. F. Gray – břízovité

Betula utilis subsp. jacquemontii

Rozšíření: Druh Betula utilis pochází z vysokohoří jižní Asie, z oblasti táhnoucí se od Afghánistánu přes indický Kašmír a Nepál až do Bhútánu, severovýchodní Indie a jižního Tibetu, zasahuje rovněž do severovýchodní Číny (přes provincie Čching-chaj a Kan-su až po Che-pej na severovýchodě areálu). V rámci druhu jsou obvykle rozlišovány čtyři poddruhy, patří k nim i taxon Betula utilis subsp. jacquemontii, který je zaznamenán na našich snímcích. Ten pochází ze západní himálajské části areálu druhu – od Kašmíru po Nepál.

Ekologie: Roste v horských lesích, na kamenitých a skalnatých svazích, často při horní hranici lesa, v nadmořských výškách zhruba od 2500 až do 4300 m. Kvete od dubna do května.

Popis: Keř až menší strom dosahující výšky 2–15 m. Kmen je přímý, borka bílá nebo nahnědlá, letorosty jsou chlupaté, nežláznaté. Listy jsou řapíkaté, vejčité, až 8 cm dlouhé a 6 cm široké, na bázi zaokrouhlené až klínovité, po okraji nepravidelně 2krát pilovité, se 7–12 páry vedlejších žilek, na rubu žláznatě tečkované. Samčí jehnědy jsou 5–10 cm dlouhé, samičí jsou jednotlivé, stopkaté.

Využití: Listy této dřeviny se používají v Himálaji jako krmivo pro hospodářská zvířata, dřevo se zužitkovává jako palivové, borka někdy sloužívá jako střešní krytina.

Betula utilis subsp. jacquemontii
Betula utilis subsp. jacquemontii
Betula utilis subsp. jacquemontii
Betula utilis subsp. jacquemontii

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).

]]>