FESTUCA ALTISSIMA All. – kostřava lesní / kostrava lesná

Syn.: Drymochloa sylvatica (Pollich) Holub, Festuca decidua Bellardi ex Sm., Festuca sylvatica (Pollich) Vill., Poa sylvatica Pollich, Poa trinervata Ehrh., Schedonorus altissimus (All.) P. Beauv., Schedonorus deciduus (Sm.) Gray, Schedonorus sylvaticus (Pollich) P. Beauv.
Česká jména: mrvka lesní (Opiz 1852), kostřava lesní, mrvka (Čelakovský 1879), kostřava lesní (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: kostřava lesní (Reuss 1853), kostrava lesná (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Festuca altissima

Rozšíření: Víceméně středoevropský druh, do značné míry kopírující rozšíření buku (Fagus sylvatica, na jihovýchodě také Fagus orientalis). Areál se rozprostírá od Španělska a Britských ostrovů do střední části Skandinávie, Pobaltí a na Balkán; oddělená část leží v oblasti na Kavkaze a v Zakavkazí. V ČR i na Slovensku je široce rozšířen v podhorských a horských oblastech, vzácně roste i v pahorkatinách.

Festuca altissima

Ekologie: Typický průvodce některých typů květnatých bučin, v nichž může často tvořit dominantu bylinného patra, a to zejména na minerálně silnějších, ale nevápenných krystalických horninách nebo sedimentech. Z bučin přesahuje i do květnatých jedlin, vzácněji i do dubohabřin. Provází zastíněná nebo polostinná stanoviště na živinami dobře zásobených, nevysýchavých půdách, zejména ve srážkově poněkud bohatších oblastech (rozšíření ve střední Evropě má suboceanický charakter). Rostliny kvetou v červnu a červenci.

Festuca altissima
Festuca altissima

Popis: Statná trsnatá tráva se stébly dosahujícími výšky 0,5–1,5 m, na bázi sterilních výhonů bývá 4–5 bezčepelných, pevných, neroztřepených pochev. Listy jsou v pupenu řasnatě složené, 4–12 mm široké, sytě trávozelené až modrozelené, s 2–4 mm dlouhým jazýčkem. Na vrcholu stébel se vytváří rozkladitá jednostranně sehnutá lata s vícekvětými (3–5květými) klásky; plevy jsou šídlovité, drobné, pluchy jsou kopinaté, kožovité, zpravidla 5žilné, bezosinné, zelené.

Záměny: Sterilní rostliny kostřavy lesní připomínají zejména třtinu rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), jejíž trsy jsou kompaktnější, s delšími listy; třtina se jednoznačně odlišuje jednokvětými klásky, z nichž vyčnívá tenká osina. Oba druhy mohou občas růst i pospolu. Jinou poněkud podobnou trsnatou lesní trávou je tomkovice jižní (Hierochloë australis), která má trojkvěté klásky, z nichž vyniká jedna krátká osina; tomkovice se liší fenologicky, neboť kvete na přelomu března a dubna a v době květu kostřavy lesní jsou její klásky již zaschlé.

Festuca altissima
Festuca altissima

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 6. 6. 2006 a 16. 7. 2011 (Česko, Čechy, vojenský újezd Boletice, Dlouhý hřbet a Malý Plešný).