FESTUCA PSEUDODALMATICA Krajina ex Domin – kostřava padalmatská / kostrava

Syn.: Festuca valesiaca subsp. pseudodalmatica (Krajina) Sóo
Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Festuca pseudodalmatica

Rozšíření: Areál se táhne od střední Evropy, kde roste v Česku, Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku, dále na Balkáně, na Ukrajině a v Rusku, kde zasahuje po Ural a Kavkaz. Také se vyskytuje v Zakavkazsku, severním Íránu a v Turkmenistánu.
Na jihozápadní Moravě dosahuje západní hranice areálu, zde roste dosti hojně zejména mezi Brnem a Znojmem, nejdále zasahuje do okolí Moravských Budějovic a Třebíče a do Moravského krasu. Dále také roste na Pouzdřanské stepi a v okolí Mikulova. Větší počet lokalit existuje na jižním a středním Slovensku.

Ekologie: Vyskytuje se na suchých trávnících, v křovinách a na okrajích lesů, preferuje mělké kamenité půdy, zejména na kyselých krystalických podkladech (na Slovensku velmi často na andezitech), méně často i na vápenci nebo na spraši.

Festuca pseudodalmatica

Popis: Vytrvalá sivá trsnatá tráva 20–80 cm vysoká; stébla jsou přímá, hladká nebo pod latou s několika zoubky. Listy jsou štětinovitě svinuté, jemné, spíše měkké, sivozelené, na průřezu obvykle tvaru V nebo Y, 0,4–0,6 mm v průměru, s 5(–7) cévními svazky a sklerenchymem přerušeným do 3 výrazných provazců a často ještě s 2 provazci tenčími, na vnitřní straně s 3 žebry, na vnější straně obvykle po celé délce jemně drsná; jazýček je velmi krátký; pochvy listů většinou ojíněné a často růžově nebo fialově naběhlé. Květenství je jednostranná, 3–12 cm dlouhá lata s tuhými, přímo odstálými větvičkami; klásky jsou 5,5–8 mm dlouhé, s 3–6 květy; plevy jsou šídlovité, nestejné; pluchy jsou šídlovité, 4–5,5 mm dlouhé, lysé nebo na okrajích brvité, s 1–2,5 mm dlouhou osinou. Obilky jsou asi 2,5 mm dlouhé.

Záměny: Kostřava z širšího okruhu k. waliské (Festuca valesiaca); tento okruh podobných druhů se vyznačuje přerušovanými provazci sklerenchymu v listech. Značně se podobá především pravé kostřavě waliské, od které se liší především drobnými kvantitativními znaky a tetraploidním chromosomovým počtem (kostřava waliská je diploidní). Typické rostliny z andezitů jižního a středního Slovenska mívají nápadně dlouhé listy, kultivační experimenty ale prokázaly, že kratší listy rostlin v jihomoravských populacích jsou jen ekomorfózou. Další podobné druhy s jemnými listy s přerušovaným sklerenchymem jsou diploidní kostřava nepravá (Festuca pulchra), význačná drobným vzrůstem a menšími klásky, a hexaploidní kostřava žlábkovitá (Festuca rupicola), obvykle živě zelená, s klásky poněkud většími a většinou nápadně chlupatými.

Ohrožení a ochrana: Červený seznam ČR (2017) tuto kostřavu hodnotí jako druh vyžadující pozornost (C4a).

Poznámka: Druh byl popsán v roce 1929 z jihoslovenské Burdy a dlouhou dobu se předpokládalo, že jde o slovensko-maďarský endemický taxon. Teprve na konci 20. století k němu byly přiřazeny některé populace v Polsku a ve východní části Rakouska, výskyt na Moravě byl prokázán ještě později a poprvé publikován v roce 2008 (podrobně Šmarda et Vymyslický 2014).

Festuca pseudodalmaticaFestuca pseudodalmatica
Festuca pseudodalmatica
Festuca pseudodalmatica

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 30. 5. 2020 (Česko, Morava, Bohutice).

Literatura:
Šmarda P. et Vymyslický T. (2014): Festuca pseudodalmatica Krajina ex Domin. – In: Hadinec J. et Lustyk P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XII., Zprávy České botanické společnosti, 49: 127–132.