Syn.: Fomes platincola Speg., Fomes robustus f. juniperinus (Murrill) D. V. Baxter, Fomitiporella punctata (Pilát) Teixeira, Fomitiporia dryophila Murrill, Fomitiporia earleae Murrill, Fomitiporia jamaicensis Murrill, Fomitiporia laminata Murrill, Fomitiporia langloisii Murrill, Fomitiporia lloydii Murrill, Fomitiporia maxonii Murrill, Fomitiporia obliquiformis Murrill, Fomitiporia tsugina Murrill, Fuscoporella costaricensis Murrill, Fuscoporia dryophila (Murrill) G. Cunn., Fuscoporia juniperina Murrill, Phellinus friesianus (Bres.) Bourdot et Galzin, Phellinus maxonii (Murrill) D. A. Reid, Phellinus punctatus Pilát, Polyporus maxonii (Murrill) Singer, Polyporus punctatus Fr., Poria costaricensis (Murrill) Sacc. et Trotter, Poria dryophila (Murrill) Sacc. et Trotter, Poria earleae (Murrill) Sacc. et Trotter, Poria friesiana Bres., Poria jamaicensis (Murrill) Sacc. et Trotter, Poria juniperina (Murrill) Sacc. et Trotter, Poria laminata (Murrill) Sacc. et Trotter, Poria langloisii (Murrill) Sacc. et Trotter, Poria lloydii (Murrill) Sacc. et Trotter, Poria maxonii (Murrill) Sacc. et Trotter, Poria obliquiformis (Murrill) Sacc. et Trotter, Poria punctata P. Karst., Poria tsugina (Murrill) Sacc. et Trotter, Poria viticola Lázaro Ibiza
Čeleď: Hymenochaetaceae Imazeki et Toki – kožovkovité
Rozšíření: Je znám z Evropy a Severní Ameriky.
Ekologie: Roste dosti hojně na dřevě listnáčů, především na vrbách a lískách, také na olších, habrech, dubech, břízách, vinné révě. Plodnice jsou víceleté, vyrůstají nejčastěji ve výšce 1–2 m na stojících kmenech mrtvých nebo oslabených živých stromů. Druh způsobuje bílou hnilobu dřeva.
Popis: Plodnice jsou rozlité, většinou v pásech 20–50 cm dlouhých, ve středu jsou poněkud vyklenuté, na okraji ztenčené, pevně přirostlé k substrátu. Povrch plodnic je hrbolatý, za sucha rozpraskaný. Rourky vrstevnaté, 1–2 mm dlouhé, žlutohnědé až šedohnědé, ústí rourek tenké, zubaté. Póry okrouhlé až protáhlé, drobné (asi 6 pórů na milimetr), zbarvené stejně jako rourky, často hedvábně lesklé; dorůstající okraj žlutohnědý, později šednoucí. Dužnina je velmi tenká (0,5–1 mm), korovitá, tvrdá, skořicově až rezavě hnědá. Výtrusný prach bílý, výtrusy hladké, oválné až vejčité, na jednom konci zašpičatělé, 5–7 × 6–8 µm velké.
Záměny: Podobný ohňovec jižní (Phellinus pseudopunctatus) roste v teplých oblastech, na ležících kmenech a větvích listnáčů, liší se mikroskopicky.
Využití: Je nejedlý.
Fotografováno dne 30. 3. 2013 (u Bečova nad Teplou).