Syn.: Skinnera excorticata J. R. Forst. et G. Forst.
Čeleď: Onagraceae Juss. – pupalkovité
Fuchsia excorticata
Rozšíření: Endemit Nového Zélandu. Druh je běžný na Severním i Jižním ostrově a na Stewart Island.
Ekologie: Roste na okrajích vlhkých lesů, na březích potoků, od pobřeží po nižší horské oblasti kolem 1000 m. Častý na narušených půdách na stinných místech. Snadno regeneruje po požárech.
Fuchsia excorticata
Fuchsia excorticata
Popis: Keř nebo malý strom dorůstající výšky až 12 m s typicky pokroucenými větvemi a kmenem. Borka světle hnědá, olupující se v tenkých papírovitých vrstvách. Listy tenké, řapíkaté, vejčitě kopinaté, 5–12 cm dlouhé, na zimu většinou opadávají, zvláště v chladnějších oblastech Jižního ostrova. Květy jednotlivé, oboupohlavné nebo na některých rostlinách jenom samičí (gynodioecie), vyrůstají z paždí listů, ale i přímo z větví nebo kmene, jsou 2–4 cm dlouhé, koruna po otevření zelenomodrá, zelenofialová, časem získává rudou barvu, pylová zrna jsou modrá. Plodem je oválná bobule 1–1,5 cm dlouhá, ve zralosti purpurově fialová až černá, obsahující 10–30 semen.
Fuchsia excorticata
Využití: Bobule jsou jedlé, sladké, mírně natrpklé, připravuje se z nich i džem. Dřevo je tvrdé, trvanlivé, tmavě hnědé s atraktivní texturou, používá se v řezbářství. Z rostliny se získává nachové barvivo.
Fuchsia excorticata
Fuchsia excorticata
Fotografováno dne 30. 11., 2. a 8. 12. 2011 (Nový Zéland, Jižní ostrov: NP Kahurangi; Haast; Montgomery Park).