Syn.: Gagea zauschneri (Pohl) Pascher, Ornithogalum bohemicum Zauschn., Ornithogalum zauschneri Pohl, Reggeria bohemica (Zauschn.) Raf., Stellaris bohemica (Zauschn.) Samp., Stellaster bohemicus (Zauschn.) Kuntze
Česká jména: křivatec český (Presl 1819), snědek český (Sloboda 1852), žlutečka česká (Opiz 1852), křivatec český (Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: krivatec český (Dostál 1950), krivec český (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Liliaceae – liliovité
Rozšíření: Areál nominátního poddruhu Gagea bohemica subsp. bohemica, který je zachycen na našich fotografiích, leží ve střední Evropě, a to v Česku, na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku, snad i v Německu a možná i na Balkáně. Další poddruhy jsou známy ze Středozemí od Portugalska až po Turecko a Izrael, na severozápad až do Velké Británie; moderní taxonomická revize založená na rostlinách z celého areálu však dosud chybí.
V Česku se vyskytuje jednak v širším okolí Prahy, odkud byl popsán, zasahuje až na jižní okraj Českého středohoří a ke Kolínu; na Moravě je výskyt soustředěn do prostoru mezi Znojmem a Brnem, nedávno byl zjištěn také na píscích u Hodonína. Na Slovensku je znám jen z jižní části Malých Karpat mezi Bratislavou a Pezinkem a z okolí Nitry.
Ekologie: Provází nezapojenou vegetaci na osluněných, vysýchavých místech s velmi mělkou půdou, zejména na skalních teráskách a v xerotermních trávnících, nejčastěji na místech s převládajícími mechorosty. Preferuje živinami chudé písčité půdy na nevápenných podkladech; pokud roste na vápenci, pak výhradně na ploškách lokálně odvápněných. Listy vyrůstají v pozdním podzimu a květy se objevují na počátku vegetační sezóny, v letech s příhodným klimatem někdy již v lednu. Vykvétá jako jedna z prvních středoevropských rostlin, záhy po odkvětu zatahuje do cibulek.
Popis: Velmi drobná, 2–6(–10) cm vysoká cibulnatá bylina; 2 nestejně velké cibulky jsou uloženy ve společném kulovitém obalu; lodyhy jsou lysé nebo řídce chlupaté. Přízemní listy jsou 2, niťovité, 3–7(–10) cm dlouhé, lysé nebo řidčeji chlupaté; lodyžních listů bývá 2–6, dolní je kopinatý, na okraji často brvitý, vyšší jsou užší. Květ je často jen jediný, řidčeji jich může být až 6; květní stopky jsou odstále chlupaté; okvětních lístků je 6, obvejčitých až obkopinatých, (1–)1,2–1,8 cm dlouhých, na špičce většinou zaokrouhlených, žlutých, na vnější straně zelenavých a často s červenohnědým proužkem; tyčinek je 6; semeník je svrchní.
Ohrožení a ochrana: V minulosti byl považován za kriticky ohrožený taxon, dnes se v ČR hodnotí jen jako silně ohrožený (C2r). Podrobným cíleným průzkumem se ukázalo, že stále u nás přežívá více než na 100 lokalitách a že spíše uchází pozornosti díky nepravidelnosti a extrémní časnosti kvetení. Jako silně ohrožený (§2) druh jej chrání i česká vyhláška. Na Slovensku je hodnocen jako ohrožený (EN) a je zde rovněž chráněn, ochranu požívá i v Maďarsku, v rámci druhu je chráněn i ve Francii.
Poznámka: Populace na našem území jsou téměř výhradně pentaploidní (2n = 60) a rozmnožují se prakticky jen vegetativně (plody se povětšinou nevyvíjejí). Malinké cibulky jsou adaptovány k přenosu větrem jako součást odnášeného prachu.
Fotografovala Alena Vydrová, dne 9. 3. 2007 (Česko, Český kras, Hlásná Třebaň, břidlicový hřbet Políčko).