Syn.: Gagea foliosa subsp. soleirolii (F. W. Schultz) K. Richt., Gagea guadarramica (A. Terracc.) Stroh, Gagea tenuis A. Terracc., Stellaris soleirolii (F. W. Schultz) Samp.
Čeleď: Liliaceae Juss. – liliovité
Gagea soleirolii
Rozšíření: Západomediteránní druh, roste především na ostrovech (Baleáry, Korsika a Sardinie), a také v Pyrenejích a v severní a střední části Pyrenejského poloostrova, zasahuje až do středního Portugalska a izolovaně i do pohoří Sierra Nevada v Andalusii.
Ekologie: Roste na horských pastvinách, na kamenitých svazích a v okolí horských mokřadů, na různých kyselých podkladech. Lokality leží v nadmořských výškách (300–)500–3200 m.
Gagea soleirolii
Popis: Vytrvalá cibulnatá bylina vysoká 3–12 cm; cibulky jsou 2, nestejně velké, ve společném rezavohnědém obalu, který se netřepí do vláken. Přízemní listy jsou obvykle 2, 2–20 cm dlouhé a 0,3–1,2 mm široké, zploštělé nebo mělce žlábkovité; lodyžní listy jsou rovněž 2, střídavé, 1–10 cm dlouhé a 1,5–3,5 mm široké. Květenství se skládá z (1–)2–5 květů; květní stopky jsou 1,5–2,5 cm dlouhé, lysé; okvětní lístky jsou úzce kopinaté, 0,6–1,2 cm dlouhé a 0,2–0,4 cm široké, žluté, na rubu se zeleným středním proužkem, na vrcholu špičaté; tyčinek je 6, zdéli 3/4 okvětních lístků; semeník je elipsoidní nebo obvejcovitý. Tobolka je obvejcovitá, 5,5–9,5 mm dlouhá.
Ohrožení a ochrana: Ve Francii zákonem chráněný druh.
Poznámka: Zejména ve Španělsku patří k velmi proměnlivým druhům a není vyloučeno, že tamní rostliny patří k více taxonům. Jméno G. soleirolii je ovšem založeno na rostlinách z Korsiky.
Gagea soleirolii
Gagea soleirolii
Gagea soleirolii
Fotografovali Gianmaria Bonnari a Vít Grulich, ve dnech 4. a 5. 6. 2018 (Francie, Korsika, Lozzi a hřeben u Lac de Nino).