GALEGA OFFICINALIS L. – jestřabina lékařská / jastrabina lekárska

Syn.: Galega patula Steven, Galega vulgaris Lam.
Česká jména: jestřabina obecná (Presl 1819), štědřenec obecný (Presl 1846, Opiz 1852), jestřabina obecná (Sloboda 1852), jestřabina lékařská (Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: štědřenec léční, zánovce, zánovec, kozí routa, jestřabina (Reuss 1853), jastrabina lekárska (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Fabaceae – bobovité

Galega officinalis

Rozšíření: Jižní a jihovýchodní Evropa. Dnes je rozšířena od Španělska přes Francii, střední Evropu do středního Ruska a přes jihovýchodní Evropu a Malou Asii do Iráku, Íránu a na Kavkaz. Zavlečena také do Severní Ameriky (některé státy USA a kanadské Ontario) a na jih Jižní Ameriky (Chile, Uruguay, Argentina – včetně severu Patagonie).
V Česku se jestřabina lékařská vyskytuje téměř na celém území od nížin po pahorkatiny, je považována za archeofyt.

Ekologie: Jestřabina byla u nás dříve pěstována jako pícnina nebo okrasná rostlina. Zdomácnělá roste na loukách, rumištích, březích vod nebo okrajích cest. Kvete od července do září.

Galega officinalis

Popis: Vytrvalá, 40–100 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, někdy v dolní části větvená, lysá. Listy lichozpeřené, střídavé, řapíkaté, čepel s 5–9 jařmy, jednotlivé lístky přisedlé až krátce řapíčkaté, podlouhlé až kopinaté, 1–4 cm dlouhé a 0,5–1 cm široké, celokrajné, lysé nebo s ojedinělými chlupy. Květenstvím je hrozen s 15–40 květy, vyrůstající z úžlabí listů. Kalich pěticípý, zvonkovitý, lysý, koruna 9–11 mm dlouhá, pavéza světle modrá, člunek a křídla namodralé, zobánek člunku o něco tmavší. Plodem je 3–4 cm dlouhý lusk s 4–7 semeny.

Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu je jestřabina lékařská uvedena jako vzácnější druh vyžadující další pozornost (C4a).

Galega officinalis
Galega officinalisGalega officinalis
Galega officinalis

Fotografováno dne 23. 9. 2006 (Česko, Praha-Lhotka).