Syn: Galium commune subsp. anisophyllon (Vill.) Rouy, Galium commune var. genuinum Rouy, Galium asperum subsp. anisophyllum (Vill.) R. Schust., Galium asperum var. anisophyllum (Vill.) Beck, Galium pumilum subsp. alpestre (Gaudin) Schinz et Thell., Galium pumilum subsp. anisophyllum (Vill.) Dostál, Galium silvestre subsp. anisophyllum (Vill.) R. Schust., Galium fatrense Ehrend. et Šípošová, nom. inval., Galium anisophyllon subsp. fatrense Ehrend., nom. inval.
Česká jména: svízel nestejnolistý (Dostál 1958)
Slovenská jména: lipkavec nerovnakolistý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Rubiaceae – mořenovité
Rozšíření: Vyskytuje se v pohořích jižní a střední Evropy. Jihozápadní hranici rozšíření tvoří pohoří Cévennes ve Francii. Dále se vyskytuje hojně v Alpách, v Apeninách a v balkánských pohořích na východ až do Bulharska; odsud zasahuje na sever přes celý karpatský oblouk až na jih Polska. Na Slovensku se vyskytuje ve vyšších polohách centrálních Západních Karpat (kromě Pienin), nejhojněji v Tatrách. Z České republiky není druh udáván, nejpříbuznější je mu krkonošský endemit svízel sudetský (Galium sudeticum).
Ekologie: Horský druh, který roste na sutích, skalních výchozech, chudších bazických vápenitých půdách (zejména diploidní a tetraploidní populace) nebo mírně kyselých čedičích či silikátech (oktoploidi). Většinou roste nad hranicí lesa v otevřených travnatých nebo málo zapojených porostech v subalpinském až alpinském pásmu. Kvete od června do začátku září.
Popis: Vytrvalé, trsnaté byliny, 5–15(–25) cm vysoké. Kořeny a oddenky tenké, dlouhé, bohatě větvené. Lodyhy vzpřímené, občas poléhavé, čtyřhranné, smáčknuté, lysé nebo chlupaté, na bázi mohou být červené. Internodia jsou v dolní třetině lodyhy kratší nebo stejně dlouhé jako listy, ve střední části 1–2krát delší než listy. Listy v přeslenech po 5–8(–9), obkopinaté nebo kopinaté, na okrajích podvinuté, na vrcholu náhle se zužující v chrupavčitou osinku, 5–15(–20) mm dlouhé, 1–2(–3) mm široké, světle zelené, hladké, jen vzácně lesklé nebo se zřetelnými chloupky; sušením listy hnědnou nebo černají. Květenství latovité, bohatě větvené. Květní stopky 1–2 mm dlouhé, koruna žlutobílá, 2–4 mm v průměru, korunní cípy tupé. Plodem je dvounažka 1,5–2 mm v průměru, za zralosti tmavohnědá až černá, hladká nebo jemně bradavičnatá.
Variabilita: U druhu Galium anisophyllon jsou známi di-, tetra-, hexa-, okto- i dekaploidní jedinci (2n = 22, 44, 66, 88, 110). Tetraploidní cytotyp je nejrozšířenější. Diploidní populace se vyskytují jen ostrůvkovitě v Alpách, slovenských i rumunských Karpatech a na Balkáně, vždy v rámci areálu tetraploidů. V Alpách je situace nejsložitější, jsou zde doloženi jedinci čtyř ploidií (2x, 4x, 6x, 8x), v Apeninách se naopak vyskytují jen dekaploidi. Ze slovenských Tater jsou udávány diploidní a tetraploidní populace, v Polsku se vyskytují jen tetraploidi. Jednotlivé ploidie jsou od sebe jen obtížně odlišitelné a vyhraňují se spíše ekologicky než morfologicky.
Záměny: Na svých stanovištích se může vyskytovat společně se svízelem hercynským (Galium saxatile), který však vytváří charakteristické kobercovité porosty a má kratší obkopinaté až vejčité listy.
Fotografoval Adam Knotek, ve dnech 21.–23. 8. (Slovensko, Veľká Fatra, Kráľova Studňa; Rakousko, Nízké Taury, Sölkpass); Jan Prančl, dne 25. 6. 2012 (Rumunsko, Transylvánie, Hăşmaş).