GALIUM MAGELLENSE Ten. – svízel / lipkavec

Syn.: Galium pusillum subsp. magellense (Ten.) Nyman
Čeleď: Rubiaceae – mořenovité

Galium magellense

Rozšíření: Endemit střední části Apeninského poloostrova, roste v horských oblastech italských provincií Marche, Umbrie, Abruzzo, Lazio, Molise a Kampánie.

Ekologie: Stanovištěm jsou travnaté a kamenité svahy na vápencích v alpínském stupni, v nadmořských výškách 1800–2600 m.

Galium magellense

Popis: Vytrvalá bylina vysoká 5–9 cm; oddenek je bohatě větvený a tvoří poduškovité trsy, lodyhy jsou lysé, s krátkými internodii, při sušení černají. Listy vyrůstají v přeslenech po (6–)7–9(–10), jsou poněkud dužnaté, obkopinaté, (5–)6–8(–9) mm dlouhé a 1–1,5 mm široké, lesklé, na vrcholu tupé. Květenství je husté, v obrysu široce vejčité; květní stopky jsou dosti tlusté, rozkladité; květy jsou 4četné; koruna má průměr 3–4 mm, korunní lístky jsou mléčně bílé až světle žlutozelené; tyčinky jsou 4; semeník je spodní. Plody jsou dvounažky 2–2,5 mm dlouhé, hladké nebo jemně svraskalé.

Poznámka: Diploidní druh, patří do širšího okruhu svízele nízkého (Galium pumilum). Spolu s několika dalšími druhy v něm tvoří skupinu, která zřejmě představuje vývojově nejstarší, reliktní typy; tyto druhy se vyskytují v jižních Alpách (Galium tendae, Galium baldense, Galium margaritaceum, Galium noricum), v Apeninách (tento druh) a na Balkáně s přesahem na severozápad Malé Asie (Galium demissum).

Galium magellense
Galium magellense
Galium magellense

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 2. 7. 2015 (Itálie, NP Gran Sasso e Monti della Laga, Campo Imperatore).