Syn.: Gardenia brasiliensis Spreng., Gardenia genipa Sw., Gardenia hexandra Willd. ex Schult., Gardenia oblongifolia (Ruiz et Pav.) Poir., Genipa barbata C. Presl, Genipa brasiliana A. Rich., Genipa brasiliensis (Spreng.) Baill., Genipa caruto Kunth, Genipa codonocalyx Standl., Genipa excelsa K. Krause, Genipa grandifolia Pers., nom. illeg., Genipa humilis Vell., Genipa oblongifolia Ruiz et Pav., Genipa oleosa Rojas Acosta, Genipa pubescens DC., Genipa venosa Standl.
Česká jména: janiba kopinatá (Presl 1846)
Čeleď: Rubiaceae Juss. – mořenovité
Rozšíření: Dosti rozsáhlý areál se táhne od jižního Mexika a ostrovů v Karibském moři až do Jižní Ameriky, kde zasahuje až do Paraguaye a severní Argentiny.
Ekologie: Provází různé typy lesní vegetace, stálezelené, poloopadavé i opadavé formace, prosperuje i v druhotných porostech. Preferuje těžší, jílovité půdy. Vystupuje do nadmořské výšky kolem 1000 m. Květy jsou opylovány včelami.
Popis: Opadavý rychle rostoucí dvoudomý strom vysoký 8–20(–27) m; kmen může dorůst průměru 30–80 cm, borka je šedá a hladká, větvičky jsou lysé nebo jemně nazpět pýřité. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté; čepel je eliptická až obkopinatá, 10–48 cm dlouhá a 4–22 cm široká, na líci lysá, na rubu někdy hustě pýřitá, s 9–23 páry žilek, na bázi klínovitá, celokrajná, špičatá až zašpičatělá, vzácně tupá; řapík je 0,2–1,3 cm dlouhý; palisty jsou úzce trojúhelníkovité, 0,6–2,5 cm dlouhé. Samčí jedinci tvoří vrcholičnatou latu s (4–)6–12 květy; 5–7 mm dlouhý chlupatý kalich má často nevýrazně vyvinuté cípy; žlutavá koruna má trubku 0,5–1,5 cm dlouhou a obvykle 5 cípů dlouhých 1–1,7 cm; tyčinek je obvykle 5, z květu vyniklých; v květu je nefunkční pistillodium. Samičí jedinci mají květy jednotlivé nebo v párech; kalich je 4–6 mm dlouhý, na vrcholu uťatý nebo jemně zubatý; koruna je podobná jako u květů samčích; staminodia jsou 1–1,2 cm dlouhá; pestík tvoří spodní jednopouzdrý semeník, 1,5–1,7 cm dlouhá čnělka a kyjovitá blizna. Plodem je téměř kulovitá žlutavá bobule, 5–11 cm dlouhá, s dužnatým mezokarpem, v němž je ponořeno mnoho drobných semen.
Využití: Plody jsou jedlé, jsou konzumovány v čerstvém stavu nebo jsou z nich připravovány zavařeniny. Šťáva z plodů má výrazně svíravý účinek, je používána v lidovém léčitelství jako prostředek urychlující hojení ran, také jako lék na bronchitidu. Ačkoli je bezbarvá, při dotyku s lidskou kůží se barví tmavomodře, a proto sloužila u některých kmenů k rituálnímu zdobení těla.
Fotografovala Alena Vydrová dne 25. 2. 2009 (Kostarika, NP Santa Rosa).