Syn.: Genista aspalathoides var. legionensis Pau, Genista hystrix subsp. legionensis (Pau) P. E. Gibbs
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Genista legionensis
Rozšíření: Endemit malého území na severu Španělska: roste na východě Kantaberského pohoří, jedna lokalita leží i při baskickém pobřeží.
Ekologie: Stanovištěm jsou nízké porosty polokulovitých keříčků na otevřených, často kamenitých stanovištích, obvykle na vápenci. Většina lokalit leží v nadmořské výšce 1100–2200 m.
Genista legionensis
Popis: Bohatě větvený trnitý keřík vysoký 0,2–0,4 m; větvičky jsou s 9–10 podélnými žlábky, na žebrech v mládí s přitisklými hedvábitými chloupky, které později opadávají, v rýžkách s krátkými vytrvalými kadeřavými chlupy; větvičky bývají zakončeny kolci. Listy jsou střídavé, eliptické až kopinaté, 3,5–9 mm dlouhé a 1–2 mm široké, na líci obvykle lysé, na rubu hedvábitě chlupaté; palisty jsou krátce trnovité, sbíhavé. Květy vyrůstají v úžlabí listů po 1–3; květní stopky jsou 4–5(–6) mm dlouhé; kalich je zvonkovitý, dvoupyský (4–)5–6,5 mm dlouhý, krátce přitiskle chlupatý, horní pysk s dlouhými kopinatými, dolní s kratšími, úzce kopinatými zuby; koruna je žlutá, pavéza je vejčitá, 1–1,2 cm dlouhá, na vrcholu vykrojená, křídla jsou eliptická, 1–1,2 cm dlouhá; tyčinek je 10, různě dlouhých; čnělka je na konci zakroucená. Plodem je zploštělý, v obrysu eliptický lusk, 1,2–1,9 cm dlouhý a 3,5–4,5 mm široký, zkroucený, odstále chlupatý; semen bývá (1–)2–5.
Genista legionensis
Genista legionensis
Genista legionensis
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 29. 8. 2018 (Španělsko, NP Picos de Europa, Fuente Dé, pod hřebenem Horcados Rojos).