Syn.: Spartium scorpius L.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Roste v jižní Francii a ve Španělsku, v odlišných poddruzích i v Maroku.
Ekologie: Součást křovité xerofilní vegetace (matorral) na bazických substrátech, zejména na vápencích a vápnitých slepencích; na žule roste pouze výjimečně. Vystupuje do nadmořské výšky 1800 m.
Popis: Menší či větší bohatě větvený keř, dorůstá výšky 0,3–2 m; větvičky nesou 8–13 žeber, jsou přitiskle chlupaté, posléze olysalé, na konci trnité. Listy jsou střídavé, jednoduché, čárkovitě kopinaté, 1,5–9 mm dlouhé a 1–3,5 mm široké, celokrajné, tupé; palisty jsou přeměněny v trny 0,8–2 mm dlouhé. Květy vyrůstají v úžlabí listů po (1–)2–3; květní stopky jsou 2,5–4,5 mm dlouhé; kalich je zvonkovitý, 3–4,8(–5,2) mm dlouhý, dvoupyský, na okrajích brvitý, jinak olysalý; koruna je žlutooranžová, lysá, pavéza je 9–12 mm dlouhá a 7–9 mm široká, křídla a člunek jsou poněkud kratší. Plody jsou podlouhlé zploštělé lusky (1–)1,4–3,5 cm dlouhé a 0,3–0,4 cm široké, lysé; semen bývá 1–7.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 20. 4. 2018 (Španělsko, Katalánsko, Montserrat).