Čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité
Gentiana verna subsp. balcanica
Rozšíření: Areál zřejmě zahrnuje víceméně celý Balkánský poloostrov. Typová položka pochází z Bosny; k tomuto taxonu jsou přiřazovány rostliny z dalších horských celků v Srbsku, Černé Hoře, Albánii, Makedonii a Řecku; není vyloučen ani výskyt v dalších zemích (viz poznámka).
Ekologie: Stanovištěm jsou alpínské trávníky, zejména poblíž míst s dlouho trvající sněhovou pokrývkou, také slatiny. Lokality leží v nadmořské výšce 1800–3600 m.
Gentiana verna subsp. balcanica
Popis: Vytrvalá bylina za květu vysoká nejvýš 12 cm, po odkvětu se lodyha prodlužuje. Listy jsou vstřícné, přízemní tvoří drobnou růžici a jsou vejčité až kopinaté, (0,5–)1–2,5 cm dlouhé a 0,4–0,8 cm široké, celokrajné, tupě špičaté; menší lodyžní tvoří 2–3 páry a jsou kopinaté až čárkovitě kopinaté. Květy jsou jednotlivé, 5četné; kalich je (1,2–)1,5–2 cm dlouhý, zřetelně křídlatý; koruna je řepicovitá, (2–)2,5–3,5(–4) cm dlouhá, modrá, s bílým ústím korunní trubky; tyčinek je 5; semeník srůstá ze 2 plodolistů. Plodem je tobolka.
Poznámka: Taxonomické hodnocení proměnlivosti hořce jarního není mezi badateli ujednoceno; v různých (i recentních) pramenech se stejné rostliny často hodnotí jako odlišné taxony. Tato variabilita má určitý geografický charakter a hranice mezi vymezovanými poddruhy nemusí být nutně ostré (např. rostliny na bithýnském Olympu a na dalších lokalitách v turecké Anatolii mají zřetelně přechodný charakter k subsp. pontica). Značným problémem je vztah tohoto poddruhu k taxonu Gentiana tergestina, popsanému z italsko-slovinského pomezí; není vyloučeno, že tyto rostliny stojí na opačném pólu proměnlivosti balkánských rostlin. Není vyloučeno, že G. tergestina a G. verna subsp. balcanica jsou shodné, pak by jméno založené na G. tergestina mělo přednost, a to i na poddruhové úrovni.
Gentiana verna subsp. balcanica
Gentiana verna subsp. balcanica
Fotografováno ve dnech 9. a 11. 6. 2015 (Srbsko, Stara Planina, hora Midjor a Kopaonik).