GENTIANA TERGLOUENSIS Hacq. – hořec triglavský / horec

Syn.: Gentiana triglaviensis Paulin., Hippion pusillum F. W. Schmidt
Čeleď: Gentianaceae – hořcovité

Gentiana terglouensis

Rozšíření: Endemit jihovýchodních Alp (od jižního Tyrolska až do Karavanek). V západní části Alp a v Pyrenejích se vyskytuje blízce příbuzný hořec Gentiana schleicheri, který je některými botaniky hodnocen jen jako jeho poddruh.

Ekologie: Roste na skalách, ve skalních štěrbinách, na alpínských loukách a pastvinách, převážně na vápenci, v pásmu od subalpínského do alpínského stupně, tedy přesněji v nadmořských výškách zhruba od 1900 až do 2700 m. Kvete od konce června do srpna.

Gentiana terglouensis

Popis: Vytrvalá bylina s polštářovitým habitem, jen 3–6 cm vysoká, s lodyhou poléhavou až vystoupavou, hustě olistěnou. Listy se střechovitě přkrývají, jsou kopinaté až vejčité, až 6 mm dlouhé a 4 mm široké, celokrajné, na vrcholu chrupavčité. Květy vyrůstají jednotlivě, kalich je trubkovitý, až 15 mm dlouhý, kališní cípy zasahují někdy až do poloviny kalicha, koruna je 15–25 mm dlouhá, řepicovitá, modrá, korunní cípy jsou vejčité, až 10 mm dlouhé, přívěsky jsou 2–3 mm dlouhé, 2laločné. Plodem je tobolka.

Gentiana terglouensis
Gentiana terglouensis
Gentiana terglouensis
Gentiana terglouensis

Fotografováno dne 18. 6. 2005 (Itálie, Dolomity, Tre Cime di Lavaredo, okolí Rifugio Locatelli).