GLYCERIA MAXIMA (Hartman.) Holmberg. – zblochan vodní / steblovka vodná

Syn.: Glyceria aquatica (L.) Wahlenb. Non (L.) J. et C. Presl, Poa aquatica L.
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité
Glyceria maxima
Rozšíření: Boreální, cirkumpolární.
Ekologie: Roste na živinami bohatých substrátech na okrajích rybníků a vlhkých loukách. Kvete od července do srpna.
Popis: Zblochan vodní je 80–200 cm vysoká, dlouze plazivá tráva. Široké (8–20 mm) listy mají rodově typickou dvojrýžku a na vrcholu se náhle zužují v kápovitou špičku. Čepel je na líci hladká, na rubu naopak drsná a narozdíl od ostatních našich zblochanů jsou na ní proti světlu krásně patrny anastomózy (spojky mezi žilkami vyššího řádu u listů některých vodních rostlin). Stébla jsou až 10 mm silná, pochvy oblé nebo jen slabě smáčklé. Laty bývají 20–40 cm dlouhé. Žlutavé či fialové vejčité klásky dosahují délky nanejvýš 12 mm.
Využití: Druh je důležitý pro zpevnění vlhkých břehů vodních ploch v parcích či břehů rybníků. Šíří se obilkami nebo krátkými oddenkovými výběžky a jejich dělením.
Poznámka: Kromě běžného nominátního poddruhu bývá rozlišován také G. maxima subsp. arundinacea (Marsch., Bieb.) Hultén – z. v. rákosovitý / s. v. trsťovníkovitá. Vyskytuje se na březích eutrofních vod v jižní Evropě s přesahem do jižního Maďarska. Není ani vyloučen jeho výskyt na jižním Slovensku. Odlišuje se hlavně užšími listy (4–8 mm) a až na 50 cm prodlouženým květenstvím.
Glyceria maximaGlyceria maxima
Glyceria maximaGlyceria maxima
Fotografováno dne 20. 10. 2007 (Mnich u Kardašovy Řečice).