Syn.: Apocynum salicifolium Medik., Asclepias angustifolia Schweigg., Asclepias cornuta (Decne.) Cordem., Asclepias crinita (G. Bertol.) N. E. Br., Asclepias fruticosa L., Asclepias glabra Mill., Asclepias salicifolia Salisb., nom. illeg., Asclepias virgata Balb., Gomphocarpus angustifolius (Schweigg.) Link, Gomphocarpus arachnoideus E. Fourn., Gomphocarpus cornutus Decne., Gomphocarpus crinitus G. Bertol.
Česká jména: ostnoplod vrbolistý (Presl 1846)
Čeleď: Apocynaceae – toješťovité
Rozšíření: Druh východní a jižní Afriky (od Etiopie po KwaZulu-Natal – v oblasti od Etiopie po severní Keňu se objevuje v poddruhu G. fruticosus subsp. flavidus, na severu Botswany a v Zambii v poddruhu G. f. subsp. rostratus, na jihu Afriky zase v poddruhu G. f. subsp. decipiens), vyskytuje se také na jihu Arabského poloostrova (Omán, Jemen, jih Saúdské Arábie – zde v poddruhu G. f. subsp. setosus). Byl zavlečen i do řady dalších oblastí světa, je nalézán v západní tropické Africe (od Senegalu po Kamerun), na Madagaskaru a Mauriciu, v severní Africe, jižní Evropě, na Azorských ostrovech, ve východní i jihozápadní Austrálii, na Novém Zélandu, v jihoamerické Venezuele a v Peru.
Ekologie: Roste v travnaté a křovinaté savaně, na březích vodních toků, ale provází i vegetaci antropicky ovlivněných míst, je častým hostem okrajů polí, silnic i železničních tratí, rumišť i smetišť, a to v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2500 m.
Popis: Keř 1,5(–2,5) m vysoký, od báze větvený, s větvemi přímými, v mládí hustě chlupatými. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, čárkovité až úzce eliptické, (2,5–)4–12 cm dlouhé a (0,2–)0,3–0,8(–1,3) cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu špičaté, žlutozelené, na žilkách chlupaté. Květenství je vrcholičnaté, nicí, 4–7(–12)květé, stopka je 1,5–3(–4) cm dlouhá; listeny jsou nitkovité, opadavé; květy jsou 5četné; stopka je 1–2,5 cm dlouhá; kališní lístky jsou kopinaté až trojúhelníkovité, 2–5 mm dlouhé, na vrcholu zúžené; koruna je kolovitá, nazpět zahnutá, bílá, nazelenalá až narůžovělá, cípy jsou vejčité, 5–8 mm dlouhé a 3–5 mm široké, špičaté, na okraji brvité; pakorunka je stejně vysoká jako gynostegium, jednotlivé cípy jsou 2–4 mm dlouhé a 1,5–3 mm široké, stejně zbarvené jako koruna nebo hnědavé či nachové (u poddruhu G. f. subsp. flavidus). Plody jsou nafouklé vejcovité měchýřky, 4–7 cm dlouhé a 1,5–2,5 cm široké, na vrcholu zúžené, chlupaté a s ostnitými výrůstky, světle zelené, někdy načervenalé.
Využití: Všechny části rostliny jsou jedovaté, její latex dráždí pokožku. Využívá se v tradiční africké medicíně jako dávidlo. J. S. Presl kdysi poznamenal, že tento rod má ve svých měchýřcích mnohem více vlny nežli klejicha hedvábná, a lépe se též hodí ku předení a k dělání plsti.
Poznámka: Rod Gomphocarpus zahrnuje něco mezi 21 až 32 druhy z tropických oblastí Afriky a jihozápadní Asie.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 17. 10. 2016 (Madagaskar, Parc national d’Andringitra).