Syn.: Gossypium albescens Raf., Gossypium album Buch.-Ham., Gossypium amblospermum Raf., Gossypium arboreum var. perrieri (Hochr.) B. L. Rob., Gossypium aureum Raf., Gossypium bicolor Raf., Gossypium chinense Fisch. et Otto ex Steud., Gossypium cinereum Raf., Gossypium convexum Raf., Gossypium croceum Buch.-Ham., Gossypium decurrens Raf., Gossypium divaricatum Raf., Gossypium eglandulosum Cav., Gossypium elatum Salisb., Gossypium frutescens (Delile) Roberty, Gossypium fuscum Raf., Gossypium hirsutum var. micranthum (Cav.) Roberty, Gossypium hirsutum subsp. paniculatum (Blanco) Mauer, Gossypium hirsutum var. paniculatum (Blanco) Roberty, Gossypium leoninum Medik., Gossypium macedonicum Murray, Gossypium macrospermum Raf., Gossypium micranthum Cav., Gossypium molle Mauri ex Ten., Gossypium paniculatum Blanco, Gossypium perrieri (Hochr.) Prokh., Gossypium punctatum var. acerifolium Guill. et Perr., Gossypium purpureum Raf., Gossypium siamense Ten., Gossypium simpsonii G. Watt, Gossypium strictum Medik., Gossypium tricuspidatum Lam., Gossypium vitifolium Roxb., nom. illeg., Hibiscus nangking Kuntze, Xylon hirsutum Medik., Xylon indicum Medik., Xylon leoninum Medik.
Česká jména: bavlna (Hájek 1562), bavlník zelinný (Presl 1846), bavlník bylinný (Mareček 1996)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Pravděpodobně pochází z jižní Afriky, kde planě roste od Namibie po Mosambik, na jih po Svazijsko a Jihoafrickou republiku, možná i v dalších zemích. Později se rozšířil v důsledku pěstováni na celý kontinent i do Asie.
Ekologie: Přirozeným stanovištěm je travnatá nebo křovinatá savana.
Popis: Jednoletá, řidčeji vytrvalá, na bázi poněkud dřevnatějící bylina až 1,5 m vysoká, hustě krátce chlupatá. Listy jsou střídavé; řapík je 2,5–8 cm dlouhý, vlnatě chlupatý; čepel je v obrysu téměř okrouhlá, 5laločná, 5–10 cm v průměru, na líci na ploše kratičce, na žilkách zřetelně chlupatá, na rubu s hvězdovitým oděním, na bázi srdčitá, na koncích laloků špičatá; palisty jsou opadavé, nitkovité, 5–10 mm dlouhé. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů, jsou 5četné; podkališní listence jsou široce trojúhelníkovité, 2–3 cm dlouhé, na bázi srostlé, s 6–8 zuby; kalich je miskovitý, s 5 cípy; koruna je volná, 5–7 cm v průměru, žlutá, s nachovým středem, korunní lístky jsou obvejčité; tyčinky jsou stejně dlouhé; semeník tvoří 5 srostlých plodolistů. Tobolky jsou vejcovité nebo elipsoidní, asi 3 cm dlouhé; semena jsou čočkovitá, bíle chlupatá.
Využití: Jeden ze základních druhů pěstovaných bavlníků – dílem se pěstuje, dílem posloužil jako genetický zdroj při šlechtění výkonných kultivarů.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 21. 9. 2016 (Itálie, Sicílie, Palermo, v kultuře v botanické zahradě).