Syn.: Amalia aurantiaca (Bateman ex Lindl.) Heynh., Broughtonia aurea Lindl., Cattleya aurantiaca (Bateman ex Lindl.) P. N. Don, Epidendrum aurantiacum Bateman ex Lindl., Epidendrum aureum (Lindl.) Lindl., Laelia aurantiaca (Bateman ex Lindl.) Beer
Čeleď: Orchidaceae Juss. – vstavačovité
Guarianthe aurantiaca
Rozšíření: Areál se rozkládá ve Střední Americe od jižního Mexika do Nikaraguy; původní výskyt v Kostarice je nejistý.
Ekologie: Převážně roste jako epifyt, vzácně i na skalkách, stanovištěm jsou podhorské tropické poloopadavé a stálezelené vlhké lesy, lokality leží v nadmořských výškách 300–2000 m. O populacích ze severní části areálu se uvádí, že jsou schopny samoopylení, které je mezi orchidejemi velmi vzácné.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina; bazální články lodyh tvoří kyjovité, 1–3,5 cm dlouhé hlízy, na vrcholu většinou s 2 listy. Listy jsou řemenovité, až 12 cm dlouhé a 4,5 cm široké, kožovité. Květenství je okolíkovité, tvořené 3–10 oranžovými nebo žlutými květy; vnější okvětní lístky jsou navzájem podobné, kopinaté, úzce eliptické až obkopinaté, 2–2,8 cm dlouhé a 5–8 mm široké, vnitřní 2 okvětní lístky jsou rovněž podobného tvaru a barvy, asi 2 cm dlouhé a 7 mm široké, pysk je vejčitý, 1,8–2,2 cm dlouhý a 1–1,1 cm široký, s nachovými skvrnkami, na vrcholu zašpičatělý; sloupek je asi 8 mm dlouhý. Plodem je 1,3–1,5 cm dlouhá tobolka.
Ohrožení a ochrana: Druh figuruje na seznamu mezinárodní úmluvy o obchodování s přírodninami CITES.
Guarianthe aurantiaca
Guarianthe aurantiaca
Guarianthe aurantiaca
Guarianthe aurantiaca
Guarianthe aurantiaca
Guarianthe aurantiaca
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 18. 2. a 2. 3. 2009 (Kostarika: La Garita; Cartago-Paraiso, Jardin Botanico Lankester, rostliny z kultury).