Syn.: Grias aubletiana Miers, Grias hexapetala Hook. ex Urb., Grias mexiana R. Knuth, Grias tetrapetala (Aubl.) Nied., Gustavia angusta J. F. Gmel., Gustavia antillana Miers, Gustavia brasiliensis E. Morren, Gustavia calycaris (O. Berg) Miers, Gustavia insignis Linden ex Hook., Gustavia laciniosa Miers, Gustavia marcgraaviana Miers, Gustavia meizocarpa Gaertn., Gustavia membrillo Appun, Gustavia mexiana R. Knuth, Gustavia tetrapetala (Aubl.) Stokes, Gustavia tetrapetala (Aubl.) DC., Gustavia theophrasta Linden, Gustavia urceolata Poit., Japarandiba antillana (Miers) Nied., Japarandiba augusta (L.) Kuntze, Japarandiba marcgraaviana (Miers) Nied., Pirigara tetrapetala Aubl.
Čeleď: Lecythidaceae A. Rich. – hrnečníkovité
Gustavia augusta
Rozšíření: Pochází ze severu Jižní Ameriky – severní Brazílie, severní Bolívie, východní Peru, Kolumbie, Venezuela, Guyany a Surinam. V jiných tropických oblastech světa je pěstována poměrně zřídka jako okrasný strom v parcích či zahradách.
Ekologie: Nejčastěji se vyskytuje jako podrost v tropických deštných lesích, v jejich lemech či na světlinách, má-li dostatek vláhy, objeví se občas i na otevřených prostorách, nikdy ale na přímém slunci. Dává přednost polostínu a hlinitým až písčitým půdám. Kvete po celý rok, má velice pomalý růst.
Popis: Keř až malý strom s krátkým, často pokřiveným kmínem a poměrně silnými větvemi, který dosahuje maximální výšky 20 m, ale nejčastěji dorůstá pouhých 8–10 m a průměru kmene 20–30 cm. Listy jsou řapíkaté, široce eliptické až kopisťovité, až 17 cm dlouhé a 5,5 cm široké, nezřídka však i větší, na bázi klínovité, na okraji zubaté, na vrcholu špičaté, lysé. Květenství je terminální, až 4květé, korunní lístky jsou až 6,5 cm dlouhé a 3,5 cm široké, v různých odstínech růžové až bílé; tyčinek je mnoho, ty ve vnějším kruhu jsou dlouhé, růžové, sterilní, ve vnitřním kruhu jsou kratší plodné tyčinky se žlutými prašníky. Nepukavý plod je kulovitý až oválný, trávově zelený, ve zralosti hnědý. Obsahuje poživatelnou oranžovou dužninu obsahující 2–20 semen.
Využití: V lidové medicíně se rozdrcené listy či kořeny používají zevně pro léčbu kožní leishmaniózy. Smíchané s kaolínem je domorodci podávají také kojencům pro zamezení nadměrného zvracení, což je ale dost rizikové. Dužnina plodů je po uvaření či upečení jedlá, domorodci ji nejčastěji smíchají s rýží a okoření.
Dřevo je středně tvrdé, těžké, využívá se místy na stavební konstrukce či v truhlářství. Je velice atraktivní i jako okrasný keř díky svým značně velkým a zajímavým květům, které sladce voní – na rozdíl od ostatních částí rostliny (dřevo, listy, kořeny), které naopak při poškození spíše zapáchají.
Poznámka: Rod byl pojmenován na počest švédského krále Gustava III. a zahrnuje na 40 druhů.
Gustavia augustaGustavia augusta
Gustavia augusta
Gustavia augusta
Fotografováno v lednu 2012 (Thajsko, letní královské sídlo Bang Pa-In).