Syn.: Cactus lyratus Vellozo, Cactus salicornioides (Haw.) Link et Otto, Hariota salicornioides DC., Rhipsalis salicornioides Haw.
Čeleď: Cactaceae Juss. – kaktusovité
Hatiora salicornioides
Rozšíření: Východní Brazílie, oblast Mata Atlântica – státy Bahia, Espírito Santo, Minas Gerais, Paraná, Rio de Janeiro, São Paulo.
Ekologie: Epifytický, někdy i litofytický kaktus, vyskytuje se v oblasti od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1800. Kvete na začátku období dešťů.
Popis: Kaktus křovitého habitu, s lodyhou až 50 cm dlouhou, nejprve přímou, později svěšenou, dosahující v průměru 5–10 mm, bohatě větvenou, nové větve vyrůstají přeslenovitě po 2–6, jednotlivé válečkovité články jsou 1,5–3 cm dlouhé, zelené až purpurově naběhlé, nenesou žádné trny. Květy se objevují na mladších výhonech, jsou 8–10 mm dlouhé, okvětní lístky jsou úzce kopinaté, žluté, vnější krátké a tupé, vnitřní delší, užší.
Ohrožení a ochrana: Druh je zahrnut pod ochranu mezinárodní úmluvy CITES.
Poznámka: Rodové jméno Hariota vytvořil v roce 1834 Augustin Pyramus de Candolle a mělo vzdát čest anglickému přírodovědci Thomasu Hariotovi (1560–1624). Avšak v roce 1915 Nathaniel Britton a Joseph Rose jméno změnili do podoby Hatiora, které je dnes považováno za platné. Jméno Hariota totiž už v roce 1763 použil pro jakýsi kaktus (patrně Opuntia) i Michel Adanson ve Familles des plantes.
Hatiora salicornioides
Hatiora salicornioides
Hatiora salicornioides
Hatiora salicornioides
Fotografovaná rostlina pochází z kultury.