Syn.: Heliconia crassa Griggs, Bihai crassa (Griggs) Griggs, Bihai psittacorum (L. f.) Kuntze, Heliconia ballia Rich., Heliconia schomburgkiana Klotzsch, Musa humilis Perrault
Česká jména: bihaj (Presl 1846), bihaja (Mareček 1996)
Čeleď: Heliconiaceae Nakai – bihajovité
Rozšíření: Druh byl popsán ze Surinamu a zřejmě se v plané podobě vyskytuje v severní části Jižní Ameriky. Pod tímto jménem se ovšem vysazují rostliny v zahradách tropických oblastí celé Země, občas zplaňují a rostou např. při okrajích cest a na úhorech. Ve Střední Americe je zřejmě nahrazen příbuznými druhy, k nimž patří např. Heliconia aurantiaca.
Ekologie: Ve své domovině roste na světlinách tropických deštných lesů, v lesních lemech a křovinách, na březích vodních toků. V kultuře vyžaduje plné slunce až polostín, bohaté a vlhké půdy, v podmínkách mírného pásma pěstování ve skleníku – teplota nemá klesnout pod 16 °C.
Popis: Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, vysoká obvykle asi 1 m, může ale dorůst výšky až 3 m. Stonek je přímý, listy jsou kožovité, spodní dlouze řapíkaté, v horní řadě téměř přisedlé, 15–60 cm dlouhé, 6–12 cm široké, čepel je podlouhlá, zašpičatělá, na bázi lehce zaokrouhlená, s výraznou střední žilkou. Květenství je vzpřímené, se 2–6 podpůrnými člunkovitými listeny 3–15 cm dlouhými, zbarvenými zářivě oranžově, na špičce červeně. V úžlabí listenů jsou řapíkaté štíhle trubkovité květy, 2,5–5 cm dlouhé, mají oranžovou, žlutou nebo nazelenalou barvu, na špičce s tmavě zelenou až téměř černou skvrnou. Květy opylují především kolibříci, plody jsou okrouhle kuželovité, asi 1 cm v průměru, ve zralosti modré, se třemi peckovičkami.
Poznámka: V kultuře jsou často vysazovány různobarevné variety, na jejichž vzniku se podílelo křížení s blízce příbuznými druhy; vztah pěstovaných a zplaňujících rostlin k rostlinám vyskytujícím se v přírodě je nejasný.
Fotografováno ve dnech 17. 11. 2010 (Réunion, Cayenne) a 23. 11. 2010 (Réunion, Saint Giles les Bains, Jardin d´Eden).