HELICTOTRICHON DESERTORUM subsp. BASALTICUM (Podp.) Holub – ovsíř stepní čedičový / ovsíkovec stepný bazaltový

Syn.: Avena besseri Griseb., Avenastrum basalticum Podp., Avenastrum besseri (Griseb.) Koczw., Helictotrichon besseri (Griseb.) Klokov – ovsec stepní čedičový, ovsec stepní západní
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité

Helictotrichon desertorum subsp. basalticum

Rozšíření: Submeridionálně eurasijský kontinentální druh, jehož areál se táhne přes střední a východní Evropu do temperátní Asie po Zabajkalí (Dahuria), středoasijská pohoří, Altaj a Pamír s přesahem do Mongolska a západní Číny. Subspecie basalticum se vyskytuje ostrůvkovitě pouze na západ od řeky Volhy v evropské části Ruska (Povolžská a Středoruská pahorkatina), na jihozápadní Ukrajině (Podolí) a v Dolním Rakousku (Kahlerheide a Hainburské kopce). V České republice dosahuje západní hranice areálu v Českém středohoří, kde je uváděn z pěti lokalit: Raná, Oblík, Janský vrch, Chlum u Lenešic a Židovský vrch u Loun, na jižní Moravě roste na Šibeničníku u Mikulova (Pavlovské vrchy). Uváděn byl i z nedaleké lokality Holá pastviska (Skalky) u Sedlce (Valtická pahorkatina), současný stav populace však není znám, podobně jako na Chlumu u Lenešic a Židovském vrchu. Na Slovensku se nevyskytuje.

Ekologie: Roste na kamenitých, teplých a suchých výslunných stepních stráních a pahorcích, na prudších svazích s jižní až západní expozicí, na stanovištích, která jsou vystavena intenzivnímu působení větrů. Vyhledává půdy zjara vlhké, v létě suché, živné, zásadité, na čedičovém a také vápencovém podkladu. Vyskytuje se pouze v nezapojených stepních společenstvech od planárního do suprakolinního stupně, patří k diagnostickému druhu podsvazu Festucenion valesicae. Ovsíř stepní je výrazně kontinentální a xerofilní druh s rychlým růstem, který začíná již brzy zjara. U nás je považován za relikt pleistocénních kontinentálních stepí dokládající existenci primárního bezlesí v naší krajině od konce poslední doby ledové. Kvete od dubna do května.

Helictotrichon desertorum subsp. basalticum

Popis: Vytrvalá, hustě trsnatá travina s krátkým větveným oddenkem a četnými vnitropoševními obnovovacími výběžky. Přímá tuhá stébla jsou 30–60 cm vysoká, tenká. Pochvy přízemních listů pevné, světle šedé až slámově žluté, vytrvávající, jazýčky špičaté, 3–8 mm dlouhé, čepele listové 20-50 cm dlouhé, trvale sevřené, jen 0,5–0,7 mm široké, šedozelené, na líci žebernaté. Pochvy stébelných listů pýřité, stébelné listy bezčepelné, jemně žebernaté, krátce hustě chlupaté, jazýčky dřípené, uťaté, 1–3 mm dlouhé. Květenství je jednostranná přímá lata, (4–)5–8(–10) cm dlouhá, obsahující 7–17 klásků, s 2–3 tence stopkatými klásky na větévce. Dlouze osinaté podlouhlé klásky jsou po stranách stlačené, 9–12(–14) mm dlouhé, tvořené 2(–3) květy se 3 prašníky 5–6 mm dlouhými, vrcholový květ je jalový. Plevy jsou vytrvalé, kopinaté, špičaté, tenčí než fertilní pluchy a kratší než klásek. Dolní plevy eliptické, 6,5–9 mm dlouhé, 1(–3)žilné, horní rovněž eliptické, 10–11 mm dlouhé, 3žilné. Fertilní pluchy eliptické, 8–10 mm dlouhé, 5–7žilné, 3–4zubé, osinaté. Osina nasazená v polovině hřbetu pluchy je 12–18 mm dlouhá, kolénkatá. Plušky 8–9 mm dlouhé, na kýlu krátce brvité.

Ohrožení a ochrana: Ovsíř stepní čedičový patří mezi kriticky ohrožené druhy květeny České republiky (C1r), i zákonem je chráněn jako druh kriticky ohrožený (§1). Územní ochrana je zajištěna na třech lokalitách v Českém středohoří (NPR Raná, NPR Oblík, NPP Janský vrch) a v CHKO Pálava v PR Šibeničník. Také Holá pastviska, vzdálená pouhých 5 km od Šibeničníku, na nichž nebyl ovsíř v posledních letech potvrzen, je chráněna jako EVL Skalky u Sedlce. Lokality v Českém středohoří jsou zatíženy nadměrnou návštěvností spojenou se sportovními aktivitami, v PR Šibeničník jsou pravidelně odstraňovány nepůvodní náletové dřeviny, především akát a jasan.

Poznámka: Ovsíř stepní je rozdělován na základě znaků jazýčku a odění pochvy stébelných listů do čtyř subspecií. Na území České republiky byl ovsíř stepní čedičový poprvé nalezen v roce 1902 v Českém středohoří na Rané. Na Šibeničníku byl objeven významným brněnským botanikem Josefem Podpěrou v roce 1912.

Helictotrichon desertorum subsp. basalticum
Helictotrichon desertorum subsp. basalticumHelictotrichon desertorum subsp. basalticum
Helictotrichon desertorum subsp. basalticumHelictotrichon desertorum subsp. basalticum

Fotografováno dne 21. 4. 2008 (Česko, Morava, Mikulov, PR Šibeničník).