Syn.: Heliotropium odorum Balf. f.
Čeleď: Heliotropiaceae Schrader – otočníkovité
Rozšíření: Endemit ostrova Sokotra v Indickém oceánu, kde patří spíše k hojnějším druhům rodu.
Ekologie: Stanovištěm jsou nízké křoviny a travnaté plošky v opadavých lesích, uvádí se z nadmořských výšek 400–600 m, naše záběry však pocházejí z výšky více jak 1450 m.
Popis: Malý, víceméně vzpřímený polokeřík, dorůstá výšky do 50 cm. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité, 3–6 cm dlouhé, zelené, měkce přitiskle chlupaté, na okraji poněkud zvlněné a vroubkované, na ploše čepele výrazně svraskalé, na vrcholu zaokrouhlené. Květenství je hustý vijan; květy jsou pětičetné; kalich je vytrvalý, krátce hustě chlupatý; koruna dosahuje asi 5 mm v průměru, je bílá, má krátkou trubku a mělce laločnaté cípy; tyčinek je 5; semeník je svrchní a nese dlouhou čnělku s krátkou, z květu nevyniklou bliznou. Plodem jsou 4 tvrdky.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu IUCN je tento druh hodnocen v kategorii taxonů vyžadujících pozornost (LC – least concern). Jeho populace se v současnosti nezdají být příliš ohroženy.
Poznámka: Rod Heliotropium patří na ostrově Sokotra k druhově nejpočetnějším skupinám. Je zde zastoupen asi 15 velmi podobnými druhy, z nichž je 8 endemitů. Osídlují velmi rozmanité typy stanovišť, od mořského pobřeží až po křoviny a trávníky v nejvyšších polohách.
Fotografováno dne 24. 2. 2010 (Jemen, Sokotra, hřeben pohoří Haghier).