Syn.: Leucocarpus fruticosus (Benth.) Benth., Mimulus fruticosus (Benth.) G. L. Nesom
Čeleď: Phrymaceae Schauer; Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Hemichaena fruticosa
Rozšíření: Druh je znám ze Střední Ameriky z jihovýchodního Mexika, Guatemaly a Kostariky.
Ekologie: Stanovištěm jsou lesní pláště a okraje komunikací v horách, v nadmořských výškách 1700–3500 m.
Hemichaena fruticosa
Popis: Statná bylina až keř vysoký 1–2 m; stonky jsou jednoduché nebo větvené, v uzlinách poněkud ztloustlé, chlupaté a poněkud lepkavé. Listy jsou vstřícné na koncích stonků, přisedlé, podlouhlé až kopinaté, až 16 cm dlouhé a 3 cm široké, měkce chlupaté, směrem k bázi zúžené, ale na samotné bázi ouškatě rozšířené a navzájem zčásti srostlé, na okraji jemně zubaté, na vrcholu zašpičatělé. Květy vyrůstají v úžlabí listů pod vrcholem stonků, jsou souměrné, trubkovité, 4–5 cm dlouhé a 1–1,5 cm široké; kalich téměř pravidelný, s 5 dlouhými zuby; koruna je dvoupyská, sytě žlutá, v ústí červeně tečkovaná, horní pysk je dvoulaločný, dolní trojlaločný, laloky jsou asi 1,5 cm dlouhé; tyčinky jsou 2; gyneceum tvoří 2 srostlé plodolisty, semeník je svrchní, jednopouzdrý. Plodem je asi 1,5 cm dlouhá tobolka, pukající 5 švy; semena jsou velmi drobná, početná.
Poznámka: Čeleď Phrymaceae je jednou z „nástupnických“ čeledí z okruhu krtičníkovitých (Scrophulariaceae). Patří sem asi 13 rodů a kolem 200 druhů, nejvíce jich roste v temperátních oblastech Severní Ameriky, ale i v Austrálii, jižní Africe, v jihovýchodní Asii, v tropech ale především v horách (např. v jihoamerických Andách). Nejpočetnějším rodem je kejklířka (Mimulus). Vymezení čeledi je však dosud neustálené.
Hemichaena fruticosa
Hemichaena fruticosaHemichaena fruticosa
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 1. 3. 2009 (Kostarika: San Isidro de El General, División).