Zámek v Heřmanově Městci se nachází východně od centrálního Mírového náměstí při silnici do Chrudimi. Pozdně barokní stavba z roku 1784 byla přestavěna v roce 1876, konečná podoba pochází z let 1932–33. Od roku 1952 slouží jako Domov důchodců hlavního města Prahy, ale zámecký park je veřejně přístupný.
Roku 1714 byla před zámkem (v místech dnešního Masarykova náměstí) oplocená zámecká předzahrada. Za zámkem později vznikala barokní zahrada s bohatou květinovou výzdobou a voliérou. Roku 1784 v souvislosti s přestavbou zámku založil hrabě Jan Václavem Špork na místě zámecké zahrady a navazující obory s rybníkem dnešní přírodně krajinářský park.
Současná podoba zámeckého parku pochází z dvacátých let 19. století, kdy byla částečně upravena i okolní krajina navazující na zámecký areál. Dodnes jsou především východně od zámku zřetelné aleje nebo výsadby skupin stromů v loukách.
Na jihovýchod od zámeckého parku pak navazuje rozlehlý lesopark Palác s bohatou sítí cest. V roce 1969 proběhla poslední velká regenerace dřevin a travnatých ploch, na které se podílel i zahradník Laub, který začínal jako zahradník u posledního majitele zámku knížete Kinského. V červnu 2008 byl park poškozen větrnou vichřicí, která vyvrátila nebo poškodila řadů stromů, které byly postupně v letech 2009–10 vykáceny.
Zámecký park se rozkládá na ploše 42,69 ha a táhne se pozvolna směrem k jihu do mírného svahu. Tímto směrem byla vytvořena kompozice původně tří paprsků. Dnes nejzřetelnější je původně prostřední průhled dlouhý 600 m. Z nejvyššího bodu je velmi pěkný výhled směrem k zámku a dálkový průhled na Kunětickou horu, na opačnou stranu se otevírá pohled na zámecký rybník.
Parkem protéká Podolský potok, který napájí zámecký rybník, ale jeho koryto bylo místy velmi výrazně upraveno. V jihovýchodní části má park charakter přirozeného lesa tvořeného doubravou s příměsí borovice lesní. Touto části vede pouze několik cestiček a je jen málo navštěvovaná. Ve východní části parku se nacházejí tenisové kurty a nevyužívané přírodní divadlo. U vchodu do parku z ulice Ježkovka se pak nachází domek určený původně pro zahradníka.
Hieke (1984) uvádí z parku 14 taxonů jehličnanů a 49 listnáčů. Upozorňuje především na staré jedince Taxus baccata, Pinus nigra, Ginkgo biloba a Tsuga canadensis, které tu dodnes rostou. Z dalších jehličnanů stojí za zmínku pěkné exempláře Pinus strobus, Pseudotsuga menziesii a především mladší Metasequoia glyptostroboides rostoucí u rybníka. Z listnáčů jsou zde velmi pěkné staré exempláře Quercus frainetto. Roste zde asi 380 let starý Quercus robur s obvodem 5,5 m, který je chráněn jako památný strom a pravděpodobně rostl v původní oboře. Z dalších druhů tu roste pěkný exemplář převislého Carpinus betulus ´Pendula´ nebo Fagus sylvatica ´Pendula´, statná Castanea sativa, několik pěkných červenolistých buků, Platanus ×hispanica, Populus alba, Quercus rubra nebo Aesculus ×carnea. V mladších výsadbách zde rostou Catalpa bignonioides, Liquidambar styraciflua, Sophora japonica a několik kusů Salix ×sepulcralis vysazených u rybníka. Zajímavé jsou i bohatě kvetoucí skupiny Viburnum farreri.
Od roku 1996 je zámecký park i s navazujícím lesoparkem Palác součástí přírodního parku Heřmanův Městec. Společně ještě s tzv. Bažantnicí je navržen do soustavy Natura 2000 jako druhová lokalita pro ochranu páchníka hnědého, který žije v trouchnivějícím dřevě starých stromů. Z důvodu ochrany tohoto druhu jsou v jihovýchodní části parku ponechány trouchnivějící kmeny stromů na zemi nebo stará torza na dožití. Kromě již zmíněného chráněného dubu letního se na území parku nachází ještě jeden památný strom. Při vstupu z ulice Pokorného stával další památný strom, pěkný exemplář buku lesního, který však poškodila letní vichřice.
Z bývalé barokní předzahrady se na Masarykově náměstí dochovala řada pěkných exemplářů jehličnanů. Mezi nimi vynikají především dva kusy asi 150 let starých borovic druhu Pinus aristata.
Vstup do parku je možný brankou, která se nachází na poloviční cestě z náměstí k zámku. Další vstup je možný na západní straně z ulice Pokorného a z východní strany vstupem u ulice Ježkovka. U těchto vchodů jsou umístěné také informační tabule, na kterých je však vyznačeno jen 49 běžnější druhy stromů. V parku byly stromy označeny kovovými tabulkami se jmény a místem původu. Ty jsou umístěny tak, aby byly dobře čitelné z cestiček. V informačním centru na Mírovém náměstí lze získat skládačku o dřevinách parku s mapkou.
Fotografováno na jaře 2005 a 2010, v létě 2008 a 2009.