Syn.: Hevea camargoana Pires, Hevea granthamii Bartlett, Hevea janeirensis Müll. Arg., Hevea randiana Huber, Hevea sieberi Warb., Siphonia brasiliensis Willd. ex A. Juss., Siphonia brasiliensis Kunth, Siphonia janeirensis (Müll. Arg.) O. F. Cook, Siphonia ridleyana O. F. Cook
Česká jména: kahuch (Presl 1846), kaučukovník brazilský (Mareček 1996)
Čeleď: Euphorbiaceae Juss. – pryšcovité
Hevea brasiliensis
Rozšíření: Centrum přirozeného výskytu leží v brazilské části Amazonie, okrajově přesahuje také do pohraničních oblastí Kolumbie, Peru a Bolívie. Na počátku 20. století se díky pěstování na plantážích rozšířil do tropické Asie, zejména na Srí Lanku, do Malajsie, Indonésie, Thajska, Vietnamu a jižní Číny, mnohem méně do tropické západní Afriky. Největší současní producenti přírodního kaučuku jsou dnes Malajsie, Indonésie a Thajsko.
Ekologie: Přirozeným stanovištěm jsou nížinné tropické deštné lesy s velmi humidním klimatem s průměrnými teplotami 25–28 °C a ročním úhrnem srážek kolem 2500 mm; snáší sice 1–2 měsíce dlouhou sušší periodu, ale v tom případě shazuje listy a zpomaluje růst. Stromy nesnášejí silný vítr a bývá pro ně letální pokles teploty pod 4 °C. Lokality se nacházejí od hladiny moře až po nadmořskou výšku 600 m.
Hevea brasiliensis
Popis: Vysoký, rychle rostoucí jednodomý strom, v přírodě dorůstající výšky 30–40 m, v kultuře jen do 25 m; celá rostlina při poranění intenzivně roní latex. Listy vyrůstají na koncích větví, jsou uspořádány spirálovitě nebo téměř vstřícně; palisty jsou malé, opadavé; řapík je 5–15 cm dlouhý, pod čepelí s 2(–4) žlázkami; čepel je trojčetná, lístky jsou řapíčkaté, podlouhlé, 10–25 cm dlouhé a 4–10 cm široké, oboustranně lysé, na bázi klínovité, celokrajné, dlouze zašpičatělé. Květenství vyrůstá v paždí listů, tvoří až 16 cm dlouhé šedě chlupaté mnohokvěté laty složené z vrcholíků; středový květ každého vrcholíku je samičí, ostatní jsou samčí; kalich je 5zubý, asi 23 mm dlouhý; samčí květy mají 10 tyčinek nitkami srostlých do sloupku, prašníky jsou kratší než sloupek; samičí květy mají svrchní 3pouzdrý semeník s 3 přisedlými bliznami. Plody jsou elipsoidní, na průřezu zaobleně trojboké, 5–6 cm velké tobolky; v každém pouzdře se vyvíjí jediné elipsoidní semeno s mramorovaným osemením, bez masíčka.
Využití:: Nejdůležitější zdroj přírodního kaučuku. Zprvu se sbíral pouze na původních stanovištích, na počátku 20. století se prosadil plantážní způsob pěstování: první plantáž byla vysázena v roce 1898 v Malajsku. Surový latex se z rostlin začíná získávat po 6–7 letech od zasetí a každoročně se odebírá v průběhu asi 180 dní, zbytek roku se stromy ponechávají odpočinout. Do borky kmene se nařeže několik souběžných šikmých zářezů, které se spojují do jednoho kolmého. Vytékající latex na vzduchu postupně zasýchá, zaschlý se ručně sbírá a posléze rafinuje. Stromy se využívají 25–35 let, zatímco v přírodě se dožívají i více než 100 let. V současné době poněkud upadá zájem o přírodní kaučuk, který je nahrazován syntetickým, a kaučukovníkové výsadby jsou ve velkém přeměňovány především na plantáže olejové palmy (Elaeis guineensis).
Hevea brasiliensisHevea brasiliensis
Hevea brasiliensis
Hevea brasiliensis
Hevea brasiliensis
Hevea brasiliensis
Hevea brasiliensis
Hevea brasiliensis
Fotografovali Vít Grulich, dne 12. 4. 2005 (Srí Lanka, Bandaragama), Mário Duchoň, ve dnech 25. 1. a 9. 2. 2013 (Indonésie, Sumatra: Kotabumi a Padang Sidempuan), a Jindřiška Vančurová, dne 14. 2. 2015 (Guatemala, Rio Dulce).