Syn.: Abelmoschus aquaticus (DC.) Walp., Abelmoschus palustris (L.) Walp., Althaea grandiflora Scop., Hibiscus aquaticus DC., Hibiscus incanus J. C. Wendl., Hibiscus palustris L.
Česká jména: „bahenní ibišek“ (Mareček 1996)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Severoamerický druh, který se vyskytuje především ve východní části kontinentu, zasahuje však i na sever Mexika, do státu Chihuahua. Severní hranice jeho rozšíření prochází jihem kanadského Ontaria. Areál nominátního poddruhu leží převážně východně od řeky Mississippi, poddruhu Hibiscus moscheutos subsp. lasiocarpos pak západně od Mississippi a na Floridě. Pěstuje se jako okrasná rostlina v mnoha oblastech světa, byl zavlečen do jihozápadní Evropy a východní Asie.
Ekologie: Roste ve sladkovodních i brakických mokřinách, na březích vodních toků a ploch, v zaplavovaných zónách i v příkopech kolem cest, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 400 m. Kvete od konce června do září.
Popis: Vytrvalá bylina až 250 cm vysoká. Lodyha je vystoupavá až přímá, lysá nebo chlupatá. Listy jsou střídavé, řapíkaté, úzce až široce kopinaté, někdy až skoro okrouhlé, celistvé nebo i 3laločné, 8–20 cm dlouhé a 3–13 cm široké, na bázi klínovité až srdčité, po okraji vroubkované až zubaté, na vrcholu špičaté až zašpičatělé, někdy lysé, jindy v různé míře oděné; palisty jsou šídlovité, 1–4 mm dlouhé. Květy vyrůstají jednotlivě z úžlabí horních listů; listenů kalíšku je (8–)10–14(–15), jsou čárkovité, 5–45 mm dlouhé, brvité (u subsp. lasiocarpos) či nebrvité (u nominátního poddruhu), chlupaté; kalich je široce zvonkovitý, 15–40 mm dlouhý, v době plodu se zvětšující, do 1/2–2/3 dělený, cípy jsou trojúhelníkovité až vejčité, chlupaté, špičaté; koruna je nálevkovitá, korunní lístky jsou 4–12 cm dlouhé a 3,5–6,5 cm široké, růžové nebo bílé, někdy s červenou skvrnou při bázi, u kultivarů i červené až tmavě nachové, po okraji poněkud zvlněné, na rubu jemně chlupaté; tyčinkový sloupek je rovný, bílý či bělavý, 12–50 mm dlouhý, čnělka je bílá, 10–40 mm dlouhá. Plody jsou vejcovité tobolky, 14–35 mm dlouhé, lysé (nominátní poddruh) nebo chlupaté (subsp. lasiocarpos).
Využití: Ibišek bahenní bývá vysazován v mnoha kultivarech rovněž ve středoevropských zahradách, jeho efektní květy obří velikosti z něj činí velmi módní zahradní rostlinu, kterou je dobré vysadit na plně osluněné a přitom dostatečně vlhké stanoviště. Při mírných zimách nepotřebuje ani ochranu, nové výhony raší spolehlivě v průběhu května či června (např. při posledních dvou velmi mírných zimách v Polabí), v chladnějších oblastech nebo při zimách studenějších je však potřebné po prvních mrazech rostlinu silně seříznout a prosypat vrstvou suchého listí nebo chvojí, eventuálně ji zakrýt netkanou textilií.
Fotografováno dne 8. 9. 2020 (Česko, Čechy, Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).