HINTERHUBERA IMBRICATA Cuatrec. et Aristeg.

Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Hinterhubera imbricata
Rozšíření: Roste jen v severní části andského řetězce v severozápadní Venezuele, a to ve státech Mérida a Táchira a v přiléhající sousední části Kolumbie.
Ekologie: Provází otevřená stanoviště s nezapojenou vegetací formace páramo nad horní hranicí lesa. Lokality leží v nadmořské výšce 1600–3400 m.
Hinterhubera imbricata
Popis: Bohatě větvený prutovitý polokeřík, dorůstá výšky 20–50 cm; větvičky jsou bíle chlupaté. Listy jsou drobné, přisedlé, hustě střechovitě uspořádané, kopinaté, 3–6 mm dlouhé, krátce bíle chlupaté, celokrajné, s výrazně podvinutým okrajem, na vrcholu tupě špičaté. Úbory vyrůstají jednotlivě na koncích větviček a jsou téměř přisedlé; zákrov je zvonkovitý, tvořený 2–3 řadami jemně pýřitých kopinatých, blanitě lemovaných zákrovních listenů 6–8 mm dlouhých; okrajové květy jsou samičí, s nepravidelně 5cípou (skoro dvoupyskou) korunou, terč je tvořen oboupohlavnými trubkovitými květy s korunou pravidelnou, s 5 stejnými zoubky. Nažky jsou podlouhlé, na hranách chlupaté, chmýr je dvouřadý.
Poznámka: Rod Hinterhubera čítá asi 7 druhů ve vysokohorských polohách venezuelských a kolumbijských And, jeden druh (Hinterhubera scoparia) roste také na severu Chile. Kolumbijsko-venezuelské druhy jsou si velmi podobné; našemu druhu je zřejmě nejpodobnější Hinterhubera colombica, která se odlišuje odstálými listy.
Hinterhubera imbricata
Hinterhubera imbricata
Hinterhubera imbricata
Hinterhubera imbricata
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 8. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida, svahy Pico Bolívar).