Růžová a bílá, bílá a růžová, ve všemožných odstínech a stupních sytosti jsou vládnoucí barvy jádrové rašelinné louky přírodní rezervace Horská louka u Háje (okres Chomutov). Tento přírodní zázrak, nemající zřejmě v okolí obdoby, najdeme v nejvyšší části Krušných hor východně Klínovce, nejvyššího vrcholu pohoří, v sousedství rozvalin Königova mlýna (Königsmühle), samoty zaniklé po druhé světové válce. Chráněné území zde bylo vyhlášeno roku 1994 na ploše 19 ha, v nadmořské výšce lehce pod 1000 m n. m., přičemž předmětem ochrany jsou zachovalé rašelinné louky a smilkové trávníky s výskytem řady vzácných rostlin.
Horská louka u Háje
Nejcennější částí rezervace je již zmíněná rašelinná louka, překvapující především svojí rozlehlostí. Druhem, jenž zde zaujme především. je prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), a sice v tak pestré směsici tvarů, barev a kreseb květů i listů, že leckteré rostliny vzbuzují silné podezření, zda se nejedná o vzácný prstnatec plamatý (D. maculata). Rostou zde pochopitelně i další vzácné rostliny, málem hojný je výskyt kropenáče vytrvalého (Swertia perennis) nebo tučnice obecné (Pinguicula vulgaris), naopak vzácnější je výskyt klikvy bahenní (Oxycoccus palustris) nebo rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Uváděna je odtud dokonce ostřice chudokvětá (Carex pauciflora).
Horská louka u Háje
Horská louka u Háje
K běžným druhům, dokládajícím však zachovalost stanoviště, patří například suchopýr pochvatý i suchopýr úzkolistý (Eriophorum vaginatum, E. angustifolium), rdesno hadí kořen (Bistorta major), mochna nátržník (Potentilla erecta), violka bahenní (Viola palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostřice šedavá (Carex canescens), ostřice ježatá (C. echinata), ostřice prosová (C. panicea), ostřice obecná (C. nigra), ostřice skloněná (C. demissa), starček potoční (Tephroseris crispa), sítina niťovitá (Juncus filiformis), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), škarda bahenní (Crepis paludosa), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) aj. Hojné jsou pochopitelně rašeliníky.
Horská louka u Háje
Druhým význačným biotopem jsou smilkové trávníky, dříve nejspíše pastviny. Z trav jsou hojné smilka tuhá (Nardus stricta) nebo tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), ze vzácnějších druhů je častá prha arnika (Arnica montana) a především koprník štětinolistý (Meum athamanticum). Jako vzácné jsou uváděny vratička měsíční (Botrychium lunaria), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), všivec lesní (Pedicularis sylvatica) nebo běloprstka bělavá (Pseudorchis albida). Z dalších dosud nejmenovaných běžných druhů můžeme v přírodní rezervaci nalézt např. borůvku (Vaccinium myrtillus), brusinku (V. vitis-idaea), silenkou dvoudomou (Silene dioica), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), svízel hercynský (Galium saxatile), černýš luční (Melampyrum pratense) aj.
Horská louka u Háje
Méně jsou zastoupeny podmáčené smrčiny, například se třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) nebo podbělicí alpskou (Homogyne alpina). V okolí lze narazit nejen na běžný smrk ztepilý (Picea abies), ale též na pozůstatky pokusných výsadeb z dob vrcholících imisních spadů tvořených stříbrnými smrky pichlavými (Picea pungens), dnes postupně odumírajícími. Ze zajímavějších bylin nechybí violka trojbarevná různobarevná (Viola tricolor subsp. polychroma) nebo jetel kaštanový (Trifolium spadiceum); obě rostliny se v širším okolí vyskytující roztroušeně, zvláště podél cest a na narušených loukách. A jestliže vystoupáme vzhůru směrem k osadě Háj, nabídne se nám pěkný výhled na Fichtelberg, větrné elektrárny a možná i Měděnec.
Horská louka u Háje
Fotografováno dne 9. 6. 2018.