Hrnčířské louky se rozkládají na jihovýchodním okraji Prahy, v pramenné oblasti přítoků Botiče a Kunratického potoka mezi Šeberovem a Hrnčíři. Jsou tvořeny mozaikou vlhkých luk a soustavy rybníků v nadmořské výšce okolo 300 metrů a představují poslední zbytek rozsáhlé prameništní oblasti, která se rozkládala na plošině od údolí Botiče přes Milíčovský les, Šeberov, Hrnčíře, Písnici, Cholupice až k dnešnímu letišti Točná.
Oproti jiným částem Prahy je zde klima chladnější a vlhčí, i z toho důvodu zde rostou také druhy původně travinných porostů nad stromovou hranicí v horách, jako je rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis) nebo upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Jako chráněné území byly Hrnčířské louky vyhlášeny v roce 1988 na ploše téměř 30 hektarů pro ochranu společenstev mokřadů a vlhkých luk a jako lokalita vodního ptactva.
Nejcennější části chráněného území představují střídavě vlhké bezkolencové louky (sv. Molinion caeruleae) s dominantním bezkolencem modrým (Molinia caerulea), krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis) s přítomností druhů indikujících střídavě vlhké půdy, jako je bukvice lékařská (Betonica officinalis), svízel severní (Galium boreale), srpice barvířská (Serratula tinctoria) a olešník kmínolistý (Selinum carvifolia).
Druhým typem druhově bohatých společenstev jsou vlhké pcháčové louky (sv. Calthion palustris) se zastoupením širokolistých bylin (Bistorta officinalis), trav (kostřava luční – Festuca pratensis, psárka luční – Alopecurus pratensis, lipnicí obecnou – Poa trivialis), nízkými ostřicemi (ostřice prosová – Carex panicea). Z dalších nápadnějších druhů se uplatňují pryskyřníky (Ranunculus acris).
V uvedených typech společenstev se nacházejí nejzajímavější druhy Hrnčířských luk, jako je upolín nejvyšší (Trollius altissimus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) a další. Jednu z mála pražských lokalit tu má koromáč olešníkovitý (Silaum silaus) a jarva žilnatá (Cnidium dubium).
Soustava rybníků a potoky jsou lemovány ostřicovými porosty a porosty s rákosem obecným (Phragmites australis) a chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) odlišující se od rákosu dřípeným jazýčkem (jazýček u rákosu je v podobě bělavých chloupků). V sušších místech přechází společenstva do mezofilních ovsíkových a kostřavových luk (sv. Arrhenatherion elatioris).
Seznam vybraných druhů nalezených v přírodní památce Hrnčířské louky:
Achillea millefolium agg.
Alopecurus pratensis
Arrhenatherum elatius
Betonica officinalis
Bistorta officinalis
Calamagrostis epigejos
Carex panicea
Dactylis glomerata
Deschampsia caespitosa
Elymus repens
Equisetum arvense
Festuca pratensis
Filipendula ulmaria
Geranium pratense
Holcus lanatus
Galium boreale
Galium mollugo agg.
Juncus conglomeratus
Leucanthemum vulgare agg.
Lythrum salicaria
Lysimachia numullaria
Lysimachia vulgaris
Molinia caerulea
Phalaris arundinacea
Phragmites australis
Plantago lanceolata
Poa trivialis
Ranunculus acris
Ranunculus repens
Rumex acetosa
Sanguisorba officinalis
Selinum carvifolia
Taraxacum sect. Ruderalia
Trifolium pratense
Urtica dioica
Fotografováno v srpnu 2007.
Projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy je realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy.