Baron Theodor Karel Hrubý z Jelení (1826–1914) byl majitelem panství v Červených Pečkách na Kolínsku a nadšeným pěstitelem tropických orchidejí. Tato záliba byla u aristokracie v minulosti poměrně častá, nicméně jen málokdo v ní slavil výraznější úspěch.
Rod Hrubých z Jelení vstoupil na scénu českých i evropských dějin na přelomu 15. a 16. století, proslavila jej především jména Řehoře (asi 1460–1514) a Zikmunda Hrubých z Jelení (1497–1554), dvou významných českých učenců, humanistů a překladatelů.
Od roku 1794 drželi Hrubí z Jelení panství v Červených Pečkách, právě zde v druhé polovině 19. století dosáhl velmi pozoruhodných výsledků při pěstování orchidejí zmiňovaný Theodor Karel Hrubý z Jelení.
Ve svých sklenících u zámku vytvořil unikátní sbírku orchidejí, které si považovala celá tehdejší orchidofilní Evropa. Dobové orchidejářské tiskoviny L’Orchidophile, Reichenbachia i Lindenia se v osmdesátých letech 19. století zmiňovaly o této vynikající sbírce poměrně často. Odtud třeba víme, že v současnosti dobře známá tropická orchidej Spathoglottis plicata zcela poprvé v Evropě vykvetla právě tady v Červených Pečkách (Sa première floraison en Europe a eu lieu dans la célèbre collection du baron Hruby à Peckau, en Bohème), víme ale také o zdejším velmi bohatém kvetení bornejské orchideje Dimorphorchis lowii v roce 1883 (to byl zřejmě jeho vůbec nejslavnější kus) nebo jihoamerického druhu Cyrtochilum retusum v roce 1886, určitě vlastnil i Arpophyllum giganteum, kolumbijský druh Comparettia macroplectron, žlutokvětou varietu Houlettia odoratissima var. xanthina, zvláštní formu druhu Phalaenopsis stuartiana, dále třeba druhy Aerangis citrata, Lycaste macrophylla, měl větší počet druhů rodu Masdevallia (např. Masdevallia amabilis, M. calura, M. reichenbachiana aj.), Phaius tankervilleae, Phragmipedium longifolium a samozřejmě přečetné další. Pečky tehdy navštěvovala řada předních pěstitelů orchidejí z celé Evropy, podle Benedikta Roezla se jednalo o největší sbírku orchidejí nejen v celém tehdejším Rakousku, ale i v Německu. V době největší proslulosti této sbírky býval zdejším vrchním zahradníkem jistý František Skopec (1827–92), o kterém se kladně zmiňuje dokonce i Heinrich Gustav Reichenbach.
Po baronovi bylo pojmenováno hned několik nově popsaných druhů orchidejí, například kolumbijská orchidej Acineta hrubyana, ale i dnes už neakceptované druhy Odontoglossum hrubyanum nebo Oncidium hrubyanum. Jeho jménu však nevzdávají poctu jen orchideje, v roce 1880 představil van Houtte hybridní druh Bertolonia ×hrubyana (Melastomataceae), přičemž baron Hrubý je v dedikaci velmi zdvořile označen jako grand amateur de plantes et protecteur éclairé de l’horticulture.
V roce 1901 byl v Červených Pečkách vyšlechtěn kříženec druhů Cattleya aclandiae a Cattleya schilleriana, který byl po tomto místě pojmenován jako Cattleya ×peckaviensis – jaká sláva pro malou obec u Kolína. Leč právě v tomto roce nejslavnější doba pečského orchideového zázraku také skončila, většina sbírky byla tehdy převezena k císařskému dvoru do Schönbrunnu. Důvod byl prostý: baron nenašel žádného schopného zahradníka, který by se o jeho sbírku dokázal i nadále postarat, jemu samotnému bylo v té době už 75 let. V Chronique orchidéenne z roku 1901 se dovídáme, že bezprostředně po tomto rozšíření císařské sbírky rostlo v schönbrunnských sklenících přes 1400 druhů orchidejí.
Skutečnou pohromu celému červenopečskému panství přinesly doby totalitní. Je velmi smutným faktem, že současný stav zámku v Červených Pečkách je neutěšený, zničila ho při svém mnohaletém pobytu československá armáda a sama obec se o zámek v současnosti postarat nedokáže. Z celého areálu dříve botanicky velmi slavného zámku je přístupná jen nevelká část někdejšího anglického parku pod zámkem, ve které najdeme několik cennějších stromů, smutných připomínek dávných slavných časů, které se už bohužel nikdy nevrátí.
