Peruánský národní park Huascarán se nachází asi 300 km severně od Limy v pohoří Cordillera Blanca v departmentu Ancash. Byl založen v roce 1975 z důvodu ochrany vzácných rostlin a živočichů, ochrany vodních zdrojů a zachování krajinného rázu. O dva roky později byl vyhlášen biosférickou rezervací a v roce 1985 byl zařazen na seznam světového přírodního dědictví UNESCO.
Území národního parku se táhne v délce okolo 160 km od severu k jihu mezi údolím Callejón de Huaylas a Callejón de Conchucos, jeho šířka se pohybuje v rozmezí od 11 do 39 km. Na ploše 3400 km2 (zhruba rozloha Karlovarského kraje) najdeme 26 vrcholů přesahujících nadmořskou výšku šest tisíc metrů. Nejvyšší z nich Huascarán, pojmenovaný po inckém princi Huascarovi, dosahuje 6768 m n. m. a je nejvyšší horou Peru. V parku se nachází na 300 ledovcových jezer a protéká jím 41 řek, jež se vlévají do tří hlavních, kterými jsou Santa, Marañón a Pativilca.
Klima národního parku je ovlivněno polohou samotných And. Nejvyšší světové tropické horské pásmo vytváří hradbu proudícímu vlhkému a teplému vzduchu, který stoupá z východu z vlhkých lesů Amazonské pánve. Východní, návětrné svahy jsou tak bohatě zásobovány srážkami a mohou se zde vyvíjet horské deštné lesy. S přibývající nadmořskou výškou se množství srážek zvyšuje a klesají teploty. Naproti tomu západní svahy, které leží ve srážkovém stínu, mají polopouštní až pouštní charakter. Andská vegetace je dobře přizpůsobena také střídajícímu se období sucha a období dešťů. Období sucha, zhruba od května do října, je navíc spojeno s velkými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí. Od prosince do března nastává období dešťů s vydatnými lijáky, které způsobují časté povodně a sesuvy půdy.
Oblast parku patří z floristického hlediska ke Středoandské provincii. První předběžný soupis květeny v NP Huascarán vypracoval botanik David Smith (1988), který v této oblasti zaznamenal 799 druhů, 339 rodů a 104 čeledí rostlin. Najdeme zde několik vegetačních stupňů a různé typy mikroklimatu od horského deštného lesa až po oblast tundry. V nejnižších polohách v údolích a úpatích hor se nachází porosty stromů druhů Polylepis. Na tuto oblast navazuje společenstvo s vlhkomilnou subalpínskou vegetací, která pokrývá náhorní plošiny. Ve vysokých nadmořských výškách nad 4500 m se vegetace adaptovala k tvrdým mikroklimatickým podmínkám, zahrnujícím extrémní kolísání teplot mezi dnem a nocí, nízký atmosférický tlak, časté mrazy, intenzivní sluneční záření, sucho, studená půda a denní cyklus zmrazování a tání zemského povrchu. Rostliny jsou tu povětšinou nízké, chlupaté a mají hluboko zapuštěné kořeny.
Zejména v dolní části údolí Llanganuco a Paron se nacházejí zbytky lesů. Na březích vodních toků roste olše Alnus acuminata, Weinmannia sp., Polylepis sericea. V méně chráněných údolích a sušších lesích roste Polylepis weberbaueri, Gynoxys sp., komule Buddleja incana a parazitické rostliny Tristerix pubescens z čeledi ochmetovitých.
Na chráněných místech nejdeme husté a vysoké keře, nejběžnější jsou Gynoxys sp., voskovník Morella pubescens a Baccharis spp. Většina keřů roste na odvodněných místech v údolích a na úbočích svahů. Mezi dominantní keře patří zejména pomíšenky Baccharis spp., dřišťály Berberis spp., Diplostephium azureum (Asteraceae) a Brachyotum spp. Ve vegetační formaci puna se velmi často objevují vysoké keře Loricaria ferruginea nebo Buddleja coriacea aj.
Obrovské žulové stěny, zejména v údolích Llanganuco a Paron, pokrývají litofytické rostliny, zejména kapradiny z rodů Elaphoglossum a Grammitis. Litofytická společenstva dobře odolávají extrémním teplotám a suchu. Taktéž kamenité svahy s minimem půdy vytvořené sesuvy jsou vhodnými lokalitami například pro sukulent Villadia imbricata, litofytické vstavačovité rodů Masdevallia, Stelis, Epidendrum, Pleurothallis a Trichoceros muralis. Čeleď Bromeliaceae tu zastupují rody Tillandsia a Pitcairnia.
Nejrozsáhlejším typem vegetace v NP Huascarán jsou pastviny. Na západních svazích parku se vyskytuje keř Oreocallis grandiflora z čeledi proteovitých, trávy z čeledi lipnicovitých zastupují druhy rodu Calamagrostis, kavyl Stipa ichu a sveřep Bromus spp., rostliny z čeledi bobovitých představuje jetel Trifolium amabile, kozince Astragalus garbancillo a Astragalus uniflorus, vlčí boby Lupinus spp. Dále tu můžeme pozorovat hořeček Gentianella thyrsoidea, Castilleja spp., Chuquiraga spinosa, Senecio spp. (Asteraceae), Muehlenbeckia volcanica (Polygonaceae), kontryhel Alchemilla pinnata nebo kaktus Austrocylindropuntia floccosa. V povodí řeky Pachacoto a v údolí Queshque se nachází oblast s broméliemi Puya raimondii.
Na pastvinách se často vytvářejí tůňky různých velikostí s rozmanitou vegetací. Tůňky, které jsou celoročně zaplavovány, mají bohatší vegetaci s více druhy šídlatek Isoëtes. Kromě toho je reprezentují rostliny jako pryskyřník Ranunculus limoselloides, psárka Alopecurus aequalis nebo rdesty Potamogeton spp.
Na vysoko položených plošinách s vegetací puna jsou mezi travinami k vidění Dielsiochloa floribunda, Calamagrostis spp., Festuca spp., nízké poduškové rostliny Azorella sp. (Apiaceae), Pycnophyllum molle (Caryophyllaceae) a Nototriche spp. (Caryophyllaceae), dále zástupci hvězdnicovitých Senecio canescens, Werneria dactylophylla.
V mokřinách rostou také ostřice Carex spp., sítiny Juncus spp., jitrocel Plantago tubulosa, z kapradin žebrovice Blechnum loxense a Jamesonia sp. V rašeliništích vytvářejí dominantní rostliny velké a rozsáhlé polštáře, zde se můžeme setkat s šáchorovitým druhem Oreobolus obtusangulus, rovněž s Distichia muscoides z čeledi sítinovitých a třtinami Calamagrostis spp.
Jezera v nižší nadmořské výšce mají pestřejší vegetaci, včetně ponořených rostlin (jako je šídlatka Isoëtes), pobřežních druhů (jako je skřípinec Schoenoplectus californicus) a rostlin plovoucích (vodní kapradina Azolla sp.).
Prameniště se studenou a průzračnou vodou mají charakteristickou flóru, kterou reprezentuje kejklířka Mimulus glabratus (Scrophulariaceae) nebo vrbovka Epilobium denticulatum (Onagraceae).
Na území národního parku žijí samozřejmě rovněž vzácné živočišné druhy, ke kterým se jistě řadí medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus), puma Felis concolor incarum, kočka pampová (Leopardus colocolo) nebo vikuňa (Vicugna vicugna). Z ptačí říše, která je zde zastoupena více než sto druhy, můžeme jmenovat například kondora andského (Vultur gryphus), lysku obrovskou (Fulica gigantea) či luňáka prérijního (Geranoaetus polyosoma).
V roce 2006 jsme podnikli několik výletů na zajímavé botanické lokality v NP Huascarán. Protože jsme chtěli vidět největší bromélii světa Puya raimondii, koupili jsme si v Huarazu organizovaný výlet na ledovec Nevado Pastoruri, který leží v provincii Bolognesi. Vrchol Nevado Pastoruri dosahuje nadmořské výšky 5240 metrů a na jeho severním svahu se nachází ledovec stejného jména. Kousek za hranicí NP Huascarán, poblíž silnice, kvetlo několik desítek exemplářů Puya raimondii. Většina výletníků se však fotografovala raději s naparáděnými lamami a bromélií si téměř nevšímala. Po asi desetiminutové přestávce jsme pokračovali v cestě. Autobus zaparkoval jen kousek pod vrcholem ve výšce 5000 m n. m. Kamenitá cesta k ledovci vedla téměř pustou krajinou s mechy a lišejníky, krčily se tu trsy nízkých trav, poblíž chodníku kvetl starček a Werneria nubigena.
Druhý jednodenní výlet jsme naplánovali k jezeru Churup. Z Huarazu jsme odjeli místní dopravou do vesničky Unchus, odkud jsme pěšky pokračovali do Pitacu. Cestou jsme potkali kromě jiného, trnitý keř Barnadesia horrida z čeledi hvězdnicovitých. Po přibližně dvouhodinové zacházce jsme se vydali správným směrem, tentokrát vzhůru k jezeru Laguna Churup, které se nachází v nadmořské výšce 4450 metrů. Mezi travinami jsme narazili například na hořec Gentiana sedifolia, polštářovité porosty jitrocele Plantago rigida a na hvězdnicovité rostliny Werneria nubigena a dvouzubec Bidens sp. Od jezera se nám naskytly nádherné výhledy na zasněžený vrchol Nevado Churup (5495 m n. m.). Zpátky jsme díky bloudění museli přidat do kroku. Přesto jsme kus cesty absolvovali potmě a jen tak tak jsme stihli poslední autobus do Huarazu.
Na následující výlet do NP Huascarán jsme se přemístili do horského městečka Caraz. Brzy ráno jsme se vydali taxíkem po prašné klikaté cestě k 30 km vzdálenému jezeru Laguna Parón v nadmořské výšce 4155 metrů. Za tyrkysově modrou hladinou se tyčily zasněžené vrcholy Pyrámide, Chacraraju a Nevado Picso. Prošli jsme se kousek po stezce vedoucí okolo jezera Parón. Kamenitý břeh jezera byl porostlý křovinami, ve kterých vynikal keřovitý vlčí bob Lupinus tomentosus a taky středoandský druh Bomarea dulcis. Okolní vlhké skalní stěny a sutě byly porostlé bujnou vegetací keřů, bromélií, mechorostů a kapraďorostů. Dominantně působily zbytky lesa s porosty dřevin rodu Polylepis. Cestou zpátky podél řeky Llullan jsme se setkali s druhy Brachyotum sp., Diplostephium azureum, Vaccinium floribundum, Nasa grandiflora (Loasaceae), s dvouzubcem Bidens andicola, s broméliovitým druhem Puya angusta nebo s mučenkou Passiflora trifoliata.
Další den ráno jsme z Carazu odjeli do Yungaye, odkud jsme společně s horolezci pokračovali až do průsmyku Portachuelo, který se nachází v nadmořské výšce téměř 4800 metrů. Odtud jsme měli namířeno pěšky k jezerům Lagunas Llanganuco, které se nachází v úzkém ledovcovém údolí mezi horami Nevados Huascarán a Huandoy. Škoda, že bylo zataženo a vrchol Huascaránu se nám ukrýval v mlze. Pomalu jsme sestupovali do údolí La Quebrada Llanganuco, cestou jsme potkali majestátný vlčí bob Lupinus weberbaueri, hořec Gentiana sedifolia, druh Werneria nubigena, mučenku Passiflora trifoliata a parazitickou rostlinu Tristerix sp.
Došli jsme k prvnímu z jezer Llanganuco Orconcocha, poblíž kterého stojí památník československým horolezcům, kteří tu zahynuli pod lavinou při zemětřesení v roce 1970. Asi po kilometru jsme došli k druhému z jezer Llanganuco Chinancocha, které se nachází v nadmořské výšce 3850 m n. m.
Od jezer Llanganuco jsme odjeli autobusem do Yungaye, kde asi dva kilometry jižně od nového leží trosky starého města. Při zemětřesení v roce 1970 se ze západní stěny Huascaránu Norte uvolnilo 15 milionů kubíku žuly a ledu a následný aluvión pohřbil celé město i téměř všechny jeho obyvatele. Dnes je místo katastrofy Campo Santo označeno sochou Ježíše. Jsou tu zahrádky plné květin a pomníčky. V místě náměstí Plazy de Armas je ještě několik původních palem. Na památku mrtvých byla postavena replika průčelí katedrály.
Náš pobyt v pohoří Cordillera Blanca končí a my je opouštíme hrůzostrašnou silnicí s téměř 50 tunely přes Cañón de Pato, kterým protéká řeka Santa a odděluje pohoří Cordillera Blanca od Cordillera Negra. Je to zároveň nejkratší cesta na pobřeží spojující města Caraz a Chimbote.
Z původních druhů rostlin tohoto parku jmenujme například:
Aa matthewsii (Orchidaceae)
Acaulimalva crenata (Malvaceae)
Acaulimalva weberbaueri (Malvaceae)
Aciachne acicularis (Poaceae)
Agalinis lanceolata (Orobanchaceae)
Ageratina azangaroensis (Asteraceae)
Agrostis breviculmis (Poaceae)
Agrostis tolucensis (Poaceae)
Alchemilla pinnata (Rosaceae)
Alnus acuminata (Betulaceae)
Alonsoa linearis (Scrophulariaceae)
Alopecurus aequalis (Poaceae)
Alternanthera macbridei (Amaranthaceae)
Anatherostipa hans-meyeri (Poaceae)
Antennaria linearifolia (Asteraceae)
Aphanactis villosa (Asteraceae)
Arcytophyllum thymifolium (Rubiaceae)
Arenaria serpens (Caryophyllaceae)
Aristida adscensionis (Poaceae)
Asplenium fragile (Aspleniaceae)
Asplenium triphyllum (Aspleniaceae)
Astragalus garbancillo (Fabaceae)
Astragalus uniflorus (Fabaceae)
Austrocylindropuntia floccosa (Cactaceae)
Azorella biloba (Apiaceae)
Azorella crenata (Apiaceae)
Baccharis emarginata (Asteraceae)
Baccharis genistelloides (Asteraceae)
Baccharis grandicapitulata (Asteraceae)
Baccharis latifolia (Asteraceae)
Baccharis tricuneata (Asteraceae)
Barnadesia dombeyana (Asteraceae)
Bartsia diffusa (Orobanchaceae)
Bartsia pedicularoides (Orobanchaceae)
Bartsia santolinifolia (Orobanchaceae)
Belloa longifolia (Asteraceae)
Berberis conferta (Berberidaceae)
Bidens andicola (Asteraceae)
Bomarea albimontana (Alstromeriaceae)
Bomarea dulcis (Alstromeriaceae)
Bomarea parvifolia (Alstromeriaceae)
Bouteloua simplex (Poaceae)
Brachyotum naudinii (Melastomataceae)
Brachyotum rostratum (Melastomataceae)
Brayopsis calycina (Brassicaceae)
Bromus catharticus (Poaceae)
Buddleja coriacea (Scrophulariaceae)
Buddleja incana (Scrophulariaceae)
Calamagrostis ampliflora (Poaceae)
Calamagrostis brevifolia (Poaceae)
Calamagrostis curvula (Poaceae)
Calamagrostis densiflora (Poaceae)
Calamagrostis eminens (Poaceae)
Calamagrostis glacialis (Poaceae)
Calamagrostis macrophylla (Poaceae)
Calamagrostis nitidula (Poaceae)
Calamagrostis ovata (Poaceae)
Calamagrostis rigida (Poaceae)
Calamagrostis tarmensis (Poaceae)
Calamagrostis vicunarum (Poaceae)
Calandrinia acaulis (Montiaceae)
Calceolaria linearis (Calceolariaceae)
Calceolaria lobata (Calceolariaceae)
Callitriche heteropoda (Plantaginaceae)
Cardamine bonariensis (Brassicaceae)
Carex boliviensis (Cyperaceae)
Carex crinalis (Cyperaceae)
Carex hebetata (Cyperaceae)
Castilleja cerroana (Orobanchaceae)
Castilleja nubigena (Orobanchaceae)
Castilleja pumila (Orobanchaceae)
Catadysia rosulans (Brassicaceae)
Cerastium danguyi (Caryophyllaceae)
Cerastium subspicatum (Caryophyllaceae)
Chaptalia cordata (Asteraceae)
Cheilanthes pilosa (Pteridaceae)
Chersodoma antennaria (Asteraceae)
Chersodoma ovopedata (Asteraceae)
Chuquiraga spinosa (Asteraceae)
Colletia spinosissima (Rhamnaceae)
Cortaderia nitida (Poaceae)
Cuscuta odorata (Convolvulaceae)
Cyperus seslerioides (Cyperaceae)
Cyrtochilum aureum (Orchidaceae)
Descurainia athrocarpa (Brassicaceae)
Deyeuxia recta (Poaceae)
Dielsiochloa floribunda (Poaceae)
Diplostephium azureum (Asteraceae)
Diplostephium foliosissimum (Asteraceae)
Diplostephium sagasteguii (Asteraceae)
Dissanthelium breve (Poaceae)
Dissanthelium macusaniense (Poaceae)
Distichia muscoides (Juncaceae)
Dodonaea viscosa (Sapindaceae)
Draba cryptantha (Brassicaceae)
Draba depressa (Brassicaceae)
Draba macleanii (Brassicaceae)
Eleocharis albibracteata (Cyperaceae)
Ephedra americana (Ephedraceae)
Ephedra rupestris (Ephedraceae)
Epidendrum stictoglossum (Orchidaceae)
Epilobium denticulatum (Onagraceae)
Erigeron rosulatus (Asteraceae)
Eryngium humile (Apiaceae)
Escallonia resinosa (Escalloniaceae)
Festuca carazana (Poaceae)
Festuca huamachucensis (Poaceae)
Festuca humilior (Poaceae)
Festuca inarticulata (Poaceae)
Festuca loricata (Poaceae)
Festuca rigidifolia (Poaceae)
Festuca subulifolia (Poaceae)
Galium corymbosum (Rubiaceae)
Galium hypocarpium (Rubiaceae)
Gamochaeta oreophila (Asteraceae)
Gaultheria glomerata (Ericaceae)
Gaultheria myrsinoides (Ericaceae)
Gentiana sedifolia (Gentianaceae)
Gentianella cerrateae (Gentianaceae)
Gentianella nitida (Gentianaceae)
Gentianella roseolilacina (Gentianaceae)
Gentianella smithii (Gentianaceae)
Gentianella thyrsoidea (Gentianaceae)
Gentianella tristicha (Gentianaceae)
Gentianella weberbaueri (Gentianaceae)
Geranium sessiliflorum (Geraniaceae)
Grammitis flabelliformis (Polypodiaceae)
Grammitis moniliformis (Polypodiaceae)
Gynoxys caracensis (Asteraceae)
Halenia umbellata (Gentianaceae)
Hedeoma mandoniana (Lamiaceae)
Hesperomeles cuneata (Rosaceae)
Huperzia crassa (Lycopodiaceae)
Hypericum brevistylum (Hypericaceae)
Hypericum laricifolium (Hypericaceae)
Hypochaeris taraxacoides (Asteraceae)
Hypseocharis pimpinellifolia (Geraniaceae)
Iochroma umbellatum (Solanaceae)
Juncus bufonius (Juncaceae)
Juncus dombeyanus (Juncaceae)
Juncus tenuis (Juncaceae)
Jungia paniculata (Asteraceae)
Kageneckia lanceolata (Rosaceae)
Krapfia weberbaueri (Ranunculaceae)
Lachemilla orbiculata (Rosaceae)
Lepidium bipinnatifidum (Brassicaceae)
Lepidium meyenii (Brassicaceae)
Lilaea scilloides (Juncaginaceae)
Lobelia nana (Campanulaceae)
Lobelia oligophylla (Campanulaceae)
Lobelia tenera (Campanulaceae)
Loricaria ferruginea (Asteraceae)
Lupinus tomentosus (Fabaceae)
Lupinus weberbaueri (Fabaceae)
Luzula peruviana (Juncaceae)
Lycianthes lycioides (Solanaceae)
Lysipomia sphagnophila subsp. acuta (Campanulaceae)
Mancoa hispida (Brassicaceae)
Masdevallia amabilis (Orchidaceae)
Matucana blancii (Cactaceae)
Miconia alpina (Melastomataceae)
Mimulus glabratus (Scrophulariaceae)
Minthostachys mollis (Lamiaceae)
Mniodes pulvinata (Asteraceae)
Monnina conferta (Polygalaceae)
Monnina salicifolia (Polygalaceae)
Morella pubescens (Myricaceae)
Muehlenbeckia tamnifolia (Polygonaceae)
Muehlenbeckia volcanica (Polygonaceae)
Muhlenbergia peruviana (Poaceae)
Mutisia mathewsii (Asteraceae)
Nasa grandiflora (Loasaceae)
Nassella brachyphylla (Poaceae)
Nototriche argentea (Malvaceae)
Nototriche artemisioides (Malvaceae)
Nototriche obtusa (Malvaceae)
Nototriche pinnata (Malvaceae)
Novenia acaulis (Asteraceae)
Oenothera multicaulis (Onagraceae)
Oenothera rosea (Onagraceae)
Ophioglossum crotalophoroides (Ophioglossaceae)
Oreobolus obtusangulus (Cyperaceae)
Oreocallis grandiflora (Proteaceae)
Oreomyrrhis andicola (Apiaceae)
Oreopanax oroyanus (Araliaceae)
Oritrophium limnophilum (Asteraceae)
Oroya borchersii (Cactaceae)
Orthrosanthus chimboracensis (Iridaceae)
Otholobium pubescens (Fabaceae)
Ourisia chamaedrifolia (Plantaginaceae)
Oxalis spiralis (Oxalidaceae)
Paranephelius ovatus (Asteraceae)
Paranephelius uniflorus (Asteraceae)
Paronychia communis (Caryophyllaceae)
Paronychia weberbaueri (Caryophyllaceae)
Passiflora trifoliata (Passifloraceae)
Pellaea ternifolia (Pteridaceae)
Peperomia hartwegiana (Piperaceae)
Peperomia minuta (Piperaceae)
Perezia coerulescens (Asteraceae)
Perezia multiflora (Asteraceae)
Perezia pinnatifida (Asteraceae)
Phylloscirpus boliviensis (Cyperaceae)
Phytolacca bogotensis (Phytolaccaceae)
Piptochaetium indutum (Poaceae)
Pitcairnia pungens (Bromeliaceae)
Plantago lamprophylla (Plantaginaceae)
Plantago rigida (Plantaginaceae)
Plantago tubulosa (Plantaginaceae)
Plettkea cryptantha (Caryophyllaceae)
Pleurothallis macrorhiza (Orchidaceae)
Poa asperiflora (Poaceae)
Poa candamoana (Poaceae)
Poa lilloi (Poaceae)
Poa pardoana (Poaceae)
Poa rivas-martinezii (Poaceae)
Polylepis incana (Rosaceae)
Polylepis racemosa (Rosaceae)
Polylepis sericea (Rosaceae)
Polylepis weberbaueri (Rosaceae)
Polystichum orbiculatum (Dryopteridaceae)
Porodittia triandra (Calceolariaceae)
Prunus capuli (Rosaceae)
Puya angusta (Bromeliaceae)
Puya raimondii (Bromeliaceae)
Pycnophyllum molle (Caryophyllaceae)
Ranunculus cymbalaria (Ranunculaceae)
Ranunculus limoselloides (Ranunculaceae)
Ranunculus praemorsus (Ranunculaceae)
Ribes cuneifolium (Grossulariaceae)
Rubus roseus (Rosaceae)
Salpichroa hirsuta (Solanaceae)
Salpichroa tristis (Solanaceae)
Satureja elliptica (Lamiaceae)
Schoenoplectus californicus (Cyperaceae)
Senecio canescens (Asteraceae)
Senecio comosus (Asteraceae)
Senecio leucophorbius (Asteraceae)
Senecio rufescens (Asteraceae)
Senecio serratifolius (Asteraceae)
Senecio sublutescens (Asteraceae)
Senecio tephrosioides (Asteraceae)
Senna birostris (Fabaceae)
Siphocampylus tupaeformis (Campanulaceae)
Sisyrinchium brevipes (Iridaceae)
Solanum albicans (Solanaceae)
Solanum glutinosum (Solanaceae)
Sporobolus lasiophyllus (Poaceae)
Stangea erikae (Caprifoliaceae)
Stipa hans-meyeri (Poaceae)
Stipa ichu (Poaceae)
Stipa mexicana (Poaceae)
Stipa mucronata (Poaceae)
Stipa obtusa (Poaceae)
Tecoma sambucifolia (Bignoniaceae)
Tillandsia chartacea (Bromeliaceae)
Tillandsia fendleri (Bromeliaceae)
Trifolium amabile (Fabaceae)
Trichophorum rigidum (Cyperaceae)
Trisetum spicatum (Poaceae)
Tristerix chodatianus (Loranthaceae)
Tristerix pubescens (Loranthaceae)
Urtica echinata (Urticaceae)
Urtica flabellata (Urticaceae)
Vaccinium floribundum (Ericaceae)
Valeriana cephalantha (Caprifoliaceae)
Valeriana crassipes (Caprifoliaceae)
Valeriana globularis (Caprifoliaceae)
Valeriana lyrata (Caprifoliaceae)
Valeriana rigida (Caprifoliaceae)
Vallea stipularis (Eleocarpaceae)
Villadia imbricata (Crassulaceae)
Villadia reniformis (Crassulaceae)
Weberbauera spathulifolia (Brassicaceae)
Weinmannia pinnata (Cunoniaceae)
Werneria nubigena (Asteraceae)
Werneria villosa (Asteraceae)
Woodsia montevidensis (Woodsiaceae)
Zameioscirpus muticus (Cyperaceae)
Fotografováno v srpnu 2006.