Syn.: Hydrangea anomala subsp. petiolaris (Siebold et Zucc.) E. M. McClint., Hydrangea bracteata Siebold et Zucc., Hydrangea cordifolia Siebold et Zucc., Hydrangea scandens Maxim., Hydrangea tilaefolia H. Lév.
Česká jména: hortenzie řapíkatá, hortenzie pnoucí (Mareček 1996)
Čeleď: Hydrangeaceae Dum. – hortenziovité
Rozšíření: Východoasijský druh, který se vyskytuje na všech hlavních japonských ostrovech, Sachalinu i Kurilských ostrovech a na Korejském poloostrově.
Ekologie: V domovině roste na vlhkých lesních stanovištích, pne se po stromech a skalách. Vykvétá od června do července.
Popis: Opadavý popínavý keř s přilnavými vzdušnými kořínky, který může šplhat do výšky 5–20 m. Letorosty jsou lysé nebo chlupaté, borka starších výhonů je odlupčivá. Listy jsou řapíkaté, okrouhle vejčité nebo eliptické, 5–10 cm dlouhé a 3–7 cm široké, na bázi zaokrouhlené až srdčité, na vrcholu špičaté, na okraji pilovité, lesklé, na rubu v úhlech žilek s malými svazečky chlupů. Fertilní květy vyrůstají v plochém chocholičnatém květenství, které je 15–25 cm široké, na okraji je lemováno sterilními květy až 3 cm širokými. Plodem je tobolka.
Využití: Keř lze pěstovat i v našich klimatických podmínkách. Potřebuje silnou podpěru, po které by se mohl pnout, může se dobře uplatnit při ozeleňování skal, sloupů a zdí.
Poznámka: Nejstarší a také největší jedinec tohoto druhu u nás je pěstován v parku v Průhonicích. Tato hortenzie zde byla vysazena na skálu v roce 1927, pod ní je v současnosti umístěna pamětní deska věnovaná hraběti Silva-Taroucovi.
Fotografováno dne 4. 6. 2011 (Česko, zámecký park Průhonice).