Jižně od velkého japonského ostrova Kjúšú leží mezi Východočínským mořem a Tichým oceánem kromě několika malých ostrůvků dva ostrovy s plochou přes 400 km2, bližší podlouhlý (57 km dlouhý) a plochý ostrov Tanegašima a na jihozápad od něj okrouhlý a hornatý ostrov Jakušima. Od této dvojice ostrovů se táhne v jihozápadním směru k Tchaj-wanu v délce zhruba 1000 km souostroví Nansei známé též jako Rjúkjú, rozdělované na větší jižní část – souostroví Okinawa a severní část nazývanou souostroví Amami nebo též Satsunan. Souostroví Okinawa přísluší pod stejnomennou japonskou prefekturu se sídlem ve městě Naha na hlavním ostrově Okinawa. Souostroví Amami spolu s Jakušimou a Tanegašimou, někdy spolu s okolními ostrůvky oddělovanými jako souostroví Ósumi, přísluší pod prefekturu Kagošima se stejnojmenným správním městem na jižním Kjúšú.
Jakušima
Zatímco nejvyšší kopce Tanegašimy nedosahují ani 300 m n. m., je Jakušima v celém Japonsku výjimečným ostrovem svým hornatým terénem, který pokrývá celou plochu ostrova. Ostrov, ležící okolo 30°20’ severní šířky, tvoří nepravidelný pětiúhelník o rozměrech přibližně 28 × 27 km a nenajdeme na něm ani jediný čtvereční kilometr roviny. Horské masivy Jakušimy jsou tvořeny žulou, která v horních částech hor vytváří nápadné zaoblené skalnaté hřebeny, skalní bloky, suky a věže a v dolních částech údolí se kumuluje v podobě mohutných balvanů v korytech zdejších krátkých řek.
Jakušima
Jakušima
Nejvyšším bodem ostrova je 1935 m vysoký vrchol hory Mijanoura zvedající se z hlavního hřebene ostrova západně nedaleko jeho středu. Další vysoké hory přesahující 1800 m leží na stejném hřebeni do vzdálenosti dvou kilometrů na obě strany. Mnohé hory s výškou okolo 1000 m leží v postranních hřebenech na všechny strany od centrálního masivu a řada z nich se svými vrcholy vypíná jen několik málo kilometrů od mořského pobřeží, například na jihu jen ve vzdálenosti 2,5 km. Největší převýšení v podobě souvislého sklonu tvoří západní svahy hory Kunawari (známou též pod jménem Kawahara), jejíž vrchol vzdálený jen 3 km od pobřeží se tyčí do výšky 1323 m. Díky všeobecně strmému reliéfu ostrova spadají četné místní toky k moři velmi prudce, a mnohé z nich tak vytvářejí vodopády.
Jakušima
Jakušima
Osídlení ostrova je omezeno na několik malých rybářských vesnic zvláště na severním pobřeží, kde se nachází i nevelký hlavní přístav Kamijaku a na severovýchodním pobřeží je i malé letiště. Kolem ostrova vede dobře udržovaná, ale nepříliš používaná okružní silnice. Příroda ostrova je velmi zachovalá a jen na méně strmých svazích a plošších úpatích hor se místy nacházejí nevelké kulturní lesní porosty nebo jsou původní lesy prokácené. Okolí ústí některých řek jsou obhospodařovaná jako rýžová pole nebo citrusové sady. Většina horských masivů spadá pod Národní park Kirišima-Jaku s volným vstupem a sítí udržovaných, značených a zajištěných turistických stezek.
Jakušima
Vegetace ostrova je převážně doménou dřevin s význačnou druhovou diverzitou, zatímco bylin je na ostrově relativně malé množství druhů vlivem skutečnosti, že i v nejvyšších polohách chybí typické alpinské pásmo. Husté lesní porosty spodních a středních horských poloh se směrem vzhůru snižují a přibývá keřovitých forem a druhů, které ve vrcholových částech nepravidelně střídají monotonní husté porosty nízkého bambusu (zřejmě rodu Sasa) dosahujícího nejvyšších vrcholů mimo skalní výchozy. Je evidentní, že největší vliv na vegetaci horních částí ostrova má vítr, jehož působení je patrné z růstových forem dřevin i samotného vrcholového bambusu, který v závislosti na poloze vytváří porosty od 2 m do 20 cm výšky. Vzhledem k četným celoročním srážkám není na ostrově nouze ani o biotopy závislé na nadbytku vody, například na malých prameništních pánvích nejvyšších poloh ostrova se nacházejí mechovité mokřiny a vrchoviště.
Jakušima
Pobřežní vegetační pásmo, pokud je zachovalé, začíná dřevinami adaptovanými na okraje příbojové zóny pobřežních skal, mezi kterými často dominuje Pittosporum tobira. Na skalnatých a výslunných místech podél pobřeží roste místy borovice Thunbergova (Pinus thunbergii). Výše jsou lesy spodních horských poloh až na výjimky tvořeny pouze listnatými dřevinami se značným podílem stálezelených druhů, ojediněle s přimísenými jehličnany z čeledi tisovitých, tisem japonským (Taxus cuspidata) a torejou japonskou (Torreya nucifera). Zhruba od 800 m n. m. se přidávají první hromadně se vyskytující jehličnaté dřeviny, jako tsuga Sieboldova (Tsuga sieboldii) a kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica), obě místy tvořícími mohutné, mnohasetleté stromy. S nimi roste místy společně svým rozložitým masivním habitem nejvýraznější listnáč ostrova, dlanitec pestrý (Kalopanax pictus).
Jakušima
Nad 1000 nebo 1100 m n. m. se přidává jedle japonská (Abies firma) a cypřišek (Chamaecyparis obtusa var. obtusa). Pro všechny zmíněné jehličnaté druhy představuje Jakušima předsunutou jižní výspu jejich areálů. Na hřebenech středních poloh se mezi jehličnany a opadavými listnáči často vyskytuje stálezelený listnatý strom Trochodendron aralioides z monotypické a fylogeneticky starobylé čeledi Trochodendraceae. Zejména mezi 1300 a 1500 m západně od hory Mijanoura roste spolu s kryptomerií opadavý listnatý strom stevartie jednobratrá (Stewartia monadelpha), nápadný již z dálky bronzově zářící hladkou borkou pokroucených kmenů.
Jakušima
Nejvýše stoupající stálezelenou stromovitou dřevinou ostrova, tvořící často nepravou horní hranici lesa v podobě velmi starých jedinců dominujících v porostech, je zmíněná kryptomerie japonská. Častou příměs horní lesní zóny tvoří velkolisté stálezelené pěnišníky, často rostoucí nad zemí ve spodních rozvětveních kmenů stromů a stoupající výše v podobě keřových porostů nebo ostrůvků v nízkých bambusových „loukách“ až po nejvyšší vrcholy. Nejznámější z nich je Rhododendron yakushimanum, oblíbený výchozí taxon pro moderní kultivary, často klasifikovaný jen jako varieta od R. metternichii. Spolu s ním vystupuje k vrcholům ostrova poléhavý jalovec Juniperus chinensis var. tsukusiensis.
Jakušima
Dendrologickou perlou Jakušimy je subendemická borovice jakušimská (Pinus amamiana), která představuje jednu z nejvzácnějších borovic na světě. Její hlavní populace se nachází v dolních částech přímořských svahů hory Kunawari převážně mezi 300 a 600 m n. m., menší populace pak na jihu ostrova ve svazích hory Hasa; zbytková fragmentovaná populace této borovice se vyskytuje ještě na ostrově Tanegašima. Také mezi bylinami najdeme endemický druh souostroví Ósumi, respektive těchto dvou ostrovů; je jím Farfugium hiberniflorum, hvězdnicovitá rostlina z příbuzenstva popelivky.
Jakušima
Jakušima
Fotografováno ve dnech 31. 10. až 11. 11. 1991, expedici podpořil Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.