Syn.: Jasminum floribundum R. Br. ex Fresen., Jasminum steudneri Schweinf. ex Baker
Čeleď: Oleaceae Hoffmanss. et Link – olivovníkovité
Rozšíření: Původní je ve východní Africe od Eritrey a Somálska po Súdán, Ugandu a Keňu, přesahuje i na jihozápad Arabského poloostrova do Saúdské Arábie, Jemenu a jihozápadního Ománu. Nominátní poddruh Jasminum grandiflorum subsp. grandiflorum pochází z Indie.
Ekologie: Roste v křovinách na výslunných svazích, v nadmořských výškách 1500–3000 m.
Popis: Bohatě větvený keř nebo opíravá liána; větvičky jsou tenké, lysé, hranaté. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené, nejčastěji s 2 jařmy; lístky jsou řapíčkaté, vejčité až kopinaté, (0,5–)2–5 cm dlouhé a 0,2–1,7 cm široké, celokrajné, na bázi (u postranních lístků) často asymetrické, na vrcholu dlouze zašpičatělé. Květenství tvoří postranní i koncové vrcholičnaté laty, zakončené obvykle 3–7květými vidlany; květy jsou nejčastěji 5četné, velmi vonné; kališní lístky jsou čárkovité, 5–8 mm dlouhé; koruna je řepicovitá, bílá, její trubka je 1,5–2 cm dlouhá, cípy jsou na vnější straně narůžovělé; tyčinky jsou 2, přirostlé ke korunní trubce; pestík srůstá ze 2 plodolistů, semeník je dvoupouzdrý, čnělka nitkovitá a blizna dvoulaločná. Plodem je bobule.
Fotografováno dne 1. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mountains, sestup z osady Sone k řece Ansiya a Mekarabiya).