Syn.: Juniperus depressa Steven, nom. illeg., Juniperus hemisphaerica C. Presl, Juniperus oxycedrus subsp. hemisphaerica (C. Presl) Em. Schmid
Čeleď: Cupressaceae Bartl. – cypřišovité
Rozšíření: Těžiště areálu tohoto poddruhu leží v horách ve Středozemí, roste na Pyrenejské poloostrově, v Maroku a Alžírsku, na Sicílii a v jižní Itálii, na Balkánském poloostrově, dále na Krymu, v Turecku, na Kavkaze a v Zakavkazí a na východ zasahuje až do Íránu. Mimo to existuje i izolovaný výskyt v jihozápadní Anglii nejasného původu.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou balvanité sutě a kamenité svahy, zejména na nevápenných substrátech a v nadmořské výšce 1500–2300 m, ale anglické populace rostou mnohem níž.
Popis: Dvoudomý nízký stálezelený keřík, obvykle přitisklý k podkladu, nejčastěji dorůstá výšky 30–50 cm. Jehlice jsou tuhé, v trojčetných přeslenech, na koncích větviček přitisklé a zakřivené, později čárkovité a od větviček odstálé, 1,5–1,7 cm dlouhé a 1–1,5 mm široké, leskle zelené, na líci s mělkým žlábkem, na vrcholu pichlavě špičaté. Samčí šištice jsou 4–5 mm dlouhé, žlutavé. Jalovčinky jsou kulovité, modrofialové, o průměru 6–7(–10) mm.
Záměny: Vzhledem připomíná středoevropské horské a severské jalovce (Juniperus communis subsp. alpina), ale odlišuje se delšími jehlicemi a většími jalovčinkami.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 23. 9. 2016 (Itálie, Sicílie, Polizzi Generosa, Vallone Madonna degli Angeli).