Čeleď: Crassulaceae – tlusticovité
Rozšíření: Madagaskarský endemit, přirozený výskyt je vázán na horské skupiny ve střední části země v provincii Fianarantsoa.
Ekologie: Provází nezapojenou travinobylinnou nebo keřovitou vegetaci na kamenitých horských svazích v nadmořské výšce 1000–2000 m.
Popis: Sukulentní polokeř s krátkými sterilními větvemi a prodlouženými přímými větvemi květonosnými, dorůstá výšky 50 cm; větvičky jsou na bázi dřevnaté a bohatě větvené, výše dužnaté, pokryté hustým bělavým nebo hnědavým oděním. Listy nahloučené na vrchol zkrácených větviček jsou střídavé, přisedlé, vejčité až úzce eliptické, 3–8 cm dlouhé, oboustranně stříbřitě chlupaté, většinou na okraji s nepravidelnými ostrůvky oranžových až čokoládově hnědých chlupů, které tvoří nápadné skvrny, někdy splývající do souvislého pruhu. Květenství je úzká, až 15 cm dlouhá lata složená z vidličnatě větvených postranních větviček; listeny jsou velmi drobné; květní stopky jsou kratší než 4četné květy; kališní lístky jsou jen na bázi krátce srostlé, cípy jsou trojúhelníkovité, 3–4 mm dlouhé, chlupaté; koruna je protáhle baňkovitá až trubkovitě zvonkovitá, asi 1,2 cm dlouhá, hnědožlutá, cípy jsou krátké, kopinaté, přímé; tyčinek je 8, přirůstají uvnitř korunní trubky, nevyčnívají; plodolisty jsou 4, volné. Plodem je souplodí měchýřků asi 6 mm dlouhých, na bázi srostlých.
Využití: Mezi pěstiteli sukulentů patří mezi oblíbené rostliny, je celkem nenáročná, ale v kultuře zřídkakdy kvete.
Poznámka: Rod Kalanchoe je velmi početný, náleží do něj asi 125–140 druhů, převážně rozšířených na jižní polokouli. Je domácí v jižní a jihovýchodní Asii, další druhy rostou jednak v jižní a východní Africe, odkud přesahují až na jih Arabského poloostrova a na Sokotru, jednak na Madagaskaru, odkud je známo 67 druhů, z nichž jen jediný není endemický.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 17. 10. 2016 (Madagaskar, Parc national d’Andringitra).