V Českém krasu v údolí Karlického potoka, v okolí bývalé tvrze Karlík (okres Praha-západ), byla v roce 1972 vyhlášena přírodní rezervace o nemalé výměře 214 ha. Leží stranou hlavních turistických cest a také tak trochu ve stínu svých slavnějších sester, známějších rezervací, zvláště těch národních. Území PR Karlické údolí je porostlé především listnatými lesy, svou skladbou jsou blízké přirozeným, a nabízí vzorové ukázky vlivu geologického podloží a orientace svahů na vegetaci, neboť údolí probíhá především jihovýchodně severozápadním směrem a podloží je dosti pestré, od převažujících devonských vápenců, přes nepřehlédnutelné diabasy až po křemence a břidlice. Rezervace ukrývá i nejednu zajímavost, například živou travertinovou kaskádu, v okolí Prahy ne zrovna běžný prstnatec bezový, a prý dokonce velevzácnou ještěrku zelenou.
Rezervace je rozdělena na dvě části samotnou nivou potoka, kterou probíhá dosti využívaná silnice a v níž bylo založeno několik dodnes prosperujících chatových osad. Místní louky jsou převážně kosené, z bylin zmiňme krásný blatouch bahenní (Caltha palustris), sasanku hajní (Anemone nemorosa), ocún jesenní (Colchicum autumnale), dymnivku dutou (Corydalis cava) v pestré barevné škále, nebo i zajímavou ostřici trsnatou (Carex cespitosa). V místech, kde les sestupuje až ke korytu potoka, lze nalézt parazitický podbílek šupinatý (Lathraea squamaria).
Na severních svazích roste vápnomilná bučina, v podrostu zaujme velmi hojná kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), roztroušeně se vyskytuje lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Kromě běžné dymnivky duté roste u Stydlých vod méně běžná dymnivka plná (Corydalis solida), dále jmenujme vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kopytník evropský (Asarum europaeum), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis).
Pro milovníky sličných bylin jsou však nejvděčnější svahy protilehlé, jižní a jihozápadní, s šípákovými doubravami a se skalními výchozy. Roste zde celá řada oblíbenců: časně jarní ostřice nízká (Carex humilis), nepřehlédnutelná třemdava bílá (Dictamnus albus), nádherný vstavač nachový (Orchis purpurea), místy roste vyloženě hojně hrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp.collinus) nebo kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea), nechybí chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), locika vytrvalá (Lactuca perennis) ani dřín jarní (Cornus mas), spíše vzácně se lze setkat s koniklecem lučním českým (Pulsatilla pratensis subsp.bohemica), který je nejhojnější na diabasech, např. u bývalého Karlíku, nebo sasankou lesní (Anemone sylvestris). Níže po svahu rostou např. zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum), svída krvavá (Cornus sanguinea), jaterník podléška (Hepatica nobilis), penízek horský (Noccaea montana) a vzácně také lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V dubohabřinách rostou další teplomilné byliny, jako je zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), vratič chocholičnatý (Tanacetum corymbosum), lecha jarní (Lathyrus vernus) nebo marulka klinopád (Clinopodium vulgare). Na skalní hraně, na místech s hlubšími půdami, kde je střídán dub šipák (Quercus pubescens) dubem zimním (Quercus petraea), rostou byliny typické pro mochnové doubravy, např. mochna bílá (Potentilla alba), bukvice lékařská (Betonica officinalis) či srpice barvířská (Serratula tinctoria). Právě na plošině porostlé doubravou roste již zmiňovaný prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), spolu s prvosenkou jarní (Primula veris), mochnou bílou nebo vemeníkem dvoulistým (Platanthera bifolia). Ve velmi slabých populacích jsou z PR Karlické údolí též uváděny kriticky ohrožené druhy zvonovec liliovitý (Adenophora liliifolia) a včelník rakouský (Dracocephalum austriacum).
Fotografováno v květnu 2010.