V Klášterci nad Ohří se nad levým břehem řeky Ohře tyčí zámek, romanticky upravený ve stylu anglické pseudogotiky. Zámek je obklopen dendrologicky velmi cenným anglickým parkem o rozloze téměř 10 ha, ve kterém je vysazeno na 220 druhů dřevin a jejich kultivarů z celého světa. Zámek s parkem je součástí městské památkové zóny ve středu starého města.

Klášterec nad Ohří

Zámek byl vystavěn na začátku 16. století v renesančním slohu pány z Fictumu. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1623 koupil panství hrabě Kryštof Štěpán Thun, který budovu zpustošenou švédskými vojsky opravil. Barokní úpravy se v roce 1666 ujal italský stavitel Rossi da Luca a architekt Carlo Lurago, zámek dostal podobu čtyřkřídlého jednopatrového zámku s obdélníkovým nádvořím. Další úpravy zámku v klasicistním slohu provedl po požáru v roce 1784 architekt A. Grueber. Současnou podobu získal zámek po rozsáhlém požáru roku 1856, kdy byl zásadně přestavěn v pseudogotickém stylu. V roce 1945 se stal zámek majetkem státu, po roce 1990 byl zrekonstruován a dnes je zde instalována expozice výroby porcelánu od počátků po dnešek ze sbírek Umělecko-průmyslového muzea v Praze.

Klášterec nad Ohří

Zámecký park byl založen Michaelem Osvaldem Thunem ve 2. polovině 17. století. V bezprostředním okolí zámku byla tehdy vytvořena symetrická barokní zahrada s kašnou se sochou Tritóna a byla postavena sala terrena (jednopatrový letohrádek s terasou a arkádovou chodbou) se sochařskou výzdobou od Jana Brokoffa. V 90. letech 17. století také vznikla křížová cesta v severní části parku.

Klášterec nad Ohří

Po požáru zámku v roce 1784 se začal budovat park podle nových estetických názorů zdůrazňujících krásy volné přírody. Park byl rozšířen o bývalou oboru a později o předzámčí a zelinářskou zahradu u Ohře.
Při přestavbě po požáru zámeckých budov v roce 1856 vykoupil Osvald Thun i soukromé domky, aby zvětšil zámecký park o romantická zákoutí kolem řeky. Budováním velkoryse pojatého anglického přírodně krajinářského parku byl v 70. letech 19. století pověřen Čeněk Stibal, klášterecký vrchní zahradník, projekt zpracoval sám Josef Osvald Thun, ve své době uznávaný dendrolog. Původní středoevropské dřeviny začínaly doplňovat stále více exotické rarity. Názvy dřevin byly stylově uvedeny na porcelánových tabulkách. Po druhé světové válce se park přestal udržovat. S pečlivou údržbou se opět začalo až v 60. letech minulého století.

Klášterec nad Ohří

Dnešní anglický park obtáčí zákrut Ohře, má rozlohu téměř 10 ha v nadmořské výšce cca 290–320 m. Terén je poměrně členitý, zahrnuje břeh řeky a několik výškových stupňů nad ní, takže zde mohly být vysazeny dřeviny s různými nároky.
Při vstupu do parku je orientační plán parku s význačnými dřevinami. Za branou najdeme kultivar buku lesního (Fagus sylvatica ʻLaciniataʼ), u jezírka další kultivar buku Fagus sylvatica ʻCristataʼ. Nedaleko budovy zámku roste lípa řapíkatá (Tilia petiolaris), javor stříbrný (Acer saccharinum ʻWieriʼ), stříhanolistý javor mléč (Acer platanoides ʻPalmatifidumʼ) a lapina jasanolistá (Pterocarya pterocarpa).

Klášterec nad Ohří

Nalevo od zámku je křovitý porost jírovce drobnokvětého (Aesculus parviflora). Cennou dřevinou je kultivar jerlínu japonského (Sophora japonica ʻAlbovariegataʼ). Poblíž roste nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioicus) a pestrolistý buk lesní (Fagus sylvatica ʻPurpurea Tricolorʼ) s listy tmavočervenými, růžově lemovanými.

Klášterec nad Ohří

V jižním cípu parku najdeme například šácholan přišpičatělý (Magnolia acuminata), dub velkokvětý (Quercus macranthera), břízu Maximovičovu (Betula maximowicziana) a pestrolistý kultivar javoru klenu (Acer pseudoplatanus ʻLeopoldiiʼ). U řeky roste převislá bříza bělokorá (Betula pendula ʻYoungiiʼ) a malý převislý jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ʻPendulaʼ). Ve svahu pod zámkem je platan javorolistý (Platanus ×hispanica), kultivar habru (Carpinus betulus ʻQuercifoliaʼ) a korkovník amurský (Phellodendron amurense). Dalšími zajímavými dřevinami zde jsou jednolistý jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ʻDiversifolia´), převislý buk (Fagus sylvatica ʻPendulaʼ) a kultivar javoru mléče (Acer platanoides ʻCucullatumʼ).

Klášterec nad Ohří

K dendrologickým zajímavostem patří také pamodřín Kaempferův (Pseudolarix kaempferi), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), smrk dvoubarvý (Picea bicolor), smrk černý (Picea mariana), borovice limba (Pinus cembra), tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) a zerav japonský (Thuja standishii).

Klášterec nad Ohří

Fotografováno dne 30. 9. 2012.