Královská zahrada (Kongens Have) v Kodani je nejstarší dodnes fungující palácovou zahradou Dánska. Zároveň je to jistě nejnavštěvovanější kodaňský park.

Kongens Have

Kodaň se stala sídelním městem dánských králů vlastně až v první polovině 15. století, ve středověku bylo hlavním městem Dánska Roskilde, město s významnou katedrálou z 12. století, které leží asi 40 km západně od Kodaně. Od 15. století postavení Kodaně značně vzrostlo.
K nejvýznamnějším dánským králům bezesporu patří Kristián IV. (1577–1648), jehož vláda byla spojena s rozkvětem celé země, právě v této době byla v Dánsku postavena řada významných staveb: vedle velkolepého hillerødského zámku Frederiksborg nebo unikátní kodaňské věže Rundetaarn, která je vlastně věží kostelní, zároveň i knihovnou a především astronomickou observatoří, to byl právě i kodaňský zámek Rosenborg, v jehož prostorách jsou dnes uloženy dánské korunovační klenoty, královské šperky a je zde zřízeno královské muzeum. V budově stojící jihozápadně od zámku v současnosti sídlí královská garda – nepokoušejte se prokličkovat až sem, opravdu to nejde.

Kongens Have

S výstavbou Rosenborgu bylo započato v roce 1606 a byl nejprve koncipován jako královský letohrádek stojící až za kodaňskými hradbami. Avšak po přestavbách v následujících letech (po roce 1624) se stal reprezentativním královským sídlem – královská rodina zde žila až do roku 1710. Pak se stal královským sídlem nedaleký zámek Christiansborg, dnešní sídlo dánského parlamentu, ještě dodejme, že současná královská rodina žije na kodaňském zámku Amalienborg, tedy pokud zrovna netráví jarní či podzimní čas až na severu ostrova Sjælland na zámku s věhlasnou zahradou a neobvyklou sbírkou soch severských rybářů a sedláků ve Fredensborgu.

Kongens Have

Jedním z architektů Rosenborgu byl vlámský stavitel Hans van Steenwinckel mladší (1587–1639), spolutvůrce architektonické koncepce zámku Frederiksborg. Od počátku tu bylo počítáno se zahradou, která v dobách letohrádku zřejmě jen dodávala ovoce, zeleninu a květiny pro královský Kodaňský hrad, později po dostavbě zámku sloužila i ke královské reprezentaci. V druhé polovině 17. století bychom tu už našli reprezentativní zahradní stavby, uprostřed zahrady stál osmiboký letohrádek, byla tu fontána, sochy, zahradní bludiště, pěstovaly se tu ovocné stromy, moruše, ba dokonce i réva vinná a levandule.
Po odchodu královské rodiny byla zahrada otevřena veřejnosti. Zahradníkem v oranžerii byl v roce 1711 jmenován Johan Cornelius Krieger (1683–1755), který projektoval rovněž zahradu u zámku Frederiksborg. Právě Krieger po roce 1721 přestavěl kodaňskou Královskou zahradu v duchu baroka.

Kongens Have

Vedení cest v zahradě je vlastně dodnes barokní, pravidelné záhony však nahradily trávníky, v menší míře i trvalkové záhony. Od zámku zahradu odděluje vodní plocha, vodní prvek najdeme i ve středu zahrady – na křižovatce dvou centrálních diagonálních cest stojí fontána se sochou Chlapce s labutí (Drengen med Svanen) z roku 1837, jejímž autorem je dánský sochař Hermann Ernst Freund. Po stranách vedou dvě rovnoběžné stromové aleje, které tu stávaly už v době Kriegerově. V předjaří vás může hned za zámkem okouzlit svérázný trávník, který ozařuje záplava šafránových květů, u severní hranice zahrady je zase osázen velký trvalkový záhon, údajně jeden z nejdelších v celé severní Evropě. K zámku protilehlý konec zahrady zdobí nízká budova staré oranžerie, ta v současnosti slouží jako restaurační zařízení.

Kongens Have

Ostatně i Herkulův altán v severní části zahrady je dnes kavárnou. Na jeho místě v 17. století původně stával královský altán proslulý svou „neviditelnou hudbou“ – bylo to vcelku jednoduché, v přízemí hráli hudebníci a hudba se nesla speciálními skrytými zvukovody do horního patra altánu, kde ji král mohl poslouchat nikým nerušen (něco podobného známe třeba i ze zámeckého rondelu v Jindřichově Hradci). Po odstěhování královské rodiny v roce 1710 pavilon chátral, až jej v roce 1773 po zpřístupnění zahrady veřejnosti přestavěl architekt Caspar Frederik Harsdorff na klasicistní Herkulův altán (Herkulespavillonen). Restaurační zařízení tu funguje už od roku 1810.

Kongens Have

Při středu zahrady jsou vysázeny v pravidelné kompozici ovocné dřeviny, objevíme tu však i novodobé dětské a sportovní hřiště, při okraji zahrady stojí dokonce stánek loutkového divadla, a to vše pod bedlivým dohledem nedaleko odtud stojící sochy dánského krále pohádek Hanse Christiana Andersena.
Severně od zámku najdeme živým plotem ohraničené rosarium, v jehož čele stojí socha dobrosrdečné a hudebně nadané královny Karoliny Amálie z roku 1896. I dále v zahradě je samozřejmě rozmístěna řada soch, k těm nejstarším patří Kůň a lev (Hesten og Løven) od sochaře Petera Husuma z první čtvrtiny 17. století, k novějším pak socha Boj s hadem (Kamp med en slange) od anglického sochaře Thomase Brocka z roku 1881, pomník dánského novináře a politika Viggo Hørupa, již vzpomenutá socha spisovatele Hanse Christiana Andersena od sochaře Augusta Saabye z roku 1875, ale také socha dívky Liden Gunver od Theovalda Steina z roku 1899, která je inspirovaná hrou dánského dramatika Johanna Ewalda (1743–81). Nesmíme zapomenout ani na dva lvy u můstku k zámku, dva chrabré dánské erbovní bratrance lva českého.

Kongens Have

Královská zahrada je vyhledávanou oddechovou zónou Kodaně, zelenými plícemi města. V průběhu roku se zde pořádají kulturní akce, ale lze si tu vlastně kdykoli jen tak lehnout do trávy a přemýšlet třeba o dánsko-českých vztazích nebo o tom, proč vlastně průměrný Čech neví o Dánech a jejich historii skoro vůbec nic.
V těsné blízkosti Královské zahrady – stačí přejít silnici u zámku – se nachází i příjemná kodaňská botanická zahrada (Botanisk Have), jejíž skvělou botanickou databázi GBIF osobně otevírám už několik let každodenně. Kodaň je báječné město!

Kongens Have

Fotografováno dne 15. 5. 2019.