Když jede poprvé do jižní Afriky milovník rostlin, má často namířeno do jihozápadní části Jihoafrické republiky, do květinami zaplaveného a botanicky naprosto unikátního Kapska. Když se ale vydá do jižní Afriky cestovatel se sklony spíše zoologickými, pojede zaručeně na konec přesně opačný, tedy na severovýchod Jihoafrické republiky – jistě stráví aspoň pár dní na jihoafricko-mosambickém pomezí v Krugerově národním parku.

Kruger National Park
Kruger National Park

Národní park byl v této oblasti vyhlášen v roce 1926, o jeho vytvoření však bylo usilováno už od konce 19. století. Jeho celková rozloha dnes činí 19 624 km2, je tedy zhruba o dva tisíce čtverečních kilometrů větší než celé nedaleko odtud ležící Svazijsko; chceme-li jeho rozlohu srovnat se zemí pro nás trochu známější, tak je jen o málo menší než Slovinsko – je to prostě taková o dva tisíce kilometrů čtverečních menší Morava.

Kruger National Park

Člověk v Kapsku přivyklý na časté a zároveň dost výrazné proměny ve skladbě jihoafrické vegetace, na přejíždění z jednoho bioregionu do druhého třeba i po pár kilometrech, se může snadno v Krugeru nudit. Jediným biomem parku je totiž savana, bioregiony tu jsou jen dva: jižní část parku, která leží v provincii Mpumalanga, zabírá bioregion Lowveld, severní oblasti, které se nacházejí v provincii Limpopo, patří k bioregionu Mopane. Hranici tvoří řeka Olifants River.

Kruger National Park
Kruger National Park

Do Lowveldu na jihu se jezdí nejčastěji – inu, je to z Johannesburgu přeci jen o kousek blíže. Nejpočetněji je navštěvována oblast jižně od Sabie River, úplně nejblíže k civilizaci leží Pretoriuskop Rest Camp, velkým kempem v tomto kraji je ale i Skukuza, o něco dále na jihovýchod leží Lower Sabie Rest Camp, naopak podstatně severněji – sice už za řekou, ale stále ještě v Lowveldu – najdete třeba Satara Camp. Nocování v kempech je povinné a musíte do nich dorazit do 18.00 h, opozdilci mají smůlu, pokutují se, kdyby se vás vydali dokonce hledat strážci parku, budete mít z toho pořádnou ostudu a nejspíš se s Krugerem i rozloučíte.

Kruger National Park

S volným pohybem, který botanizování v terénu bezpodmínečně vyžaduje, je to tady spíše špatné. Pokud budete chtít jít pěšky mimo osídlené kempy, musíte se nejméně rok předem přihlásit na speciální pěší túru. Tyto pěší túry se konají v době od března do října, nesmí se jich účastnit nikdo mladší dvanácti a starší šedesáti let, vše samozřejmě probíhá v doprovodu ozbrojených strážců parku. Jednoduše se smiřte s tím, že do terénu se tu pěšky až tak snadno nechodí, tady i ten nejzarytější pěšák se musí na pár hodin naložit do oplechované konzervy na kolečkách. Auta a autobusy jezdí obvykle ve skupinkách, po objevení zvěře se zpomalí a z bezpečí aut se okukuje i fotografuje. Rostliny u cesty tu rozhodně nerostou pro uspokojení vašeho floristického bádání: zájemci o určování trav mohou jít rovnou spát, snad ještě trošku dokáže toto cestování ocenit dendrolog, baobab totiž pozná i ze sta metrů, některé kapinice či palmy se daří určit i z jedoucích aut. Když však vyjdete z auta, zaplatíte pokutu, mohou vás z parku dokonce vyhodit. Ono se do Krugeru dokonce často jezdí v botanicky velmi nešťastné době, ještě před jarním zezelenáním savany – ve stařině jsou zvířata údajně lépe vidět, více zvířat je v období sucha soustředěno u vodních zdrojů, snadněji se tedy vyhledávají, navíc suché podmínky nevyhovují komárům přenášejícím malárii. V době jihoafrického léta se ovšem zase rodí mláďata, dorazí i migrující ptáci, život v parku je o to zajímavější – a pochopitelně i podstatně zelenější.

Kruger National Park
Kruger National Park

Klima v této části Afriky je tropické, výrazně ovlivněné periodou sucha. Letní měsíce (tedy měsíce na severní polokouli zimní) jsou poměrně vlhké a horké, zima je tu naopak hodně suchá, zcela nejsuššími měsíci jsou září a říjen. Jaro do Krugeru přinášejí první deště, které většinou přicházejí na konci října. Savana zcela změní barvu, všeobjímající šeď až hněď začnou ozařovat první kvetoucí dřeviny, zazelená se nová tráva – nastává čas mláďat.
Průměrná nadmořská výška parku činí zhruba 260 metrů, zdejší krajina je značně plochá, nejhornatější oblasti se rozkládají podél východní hranice parku v pohoří Lebombo, nejvyšší horou je tu Mount Mananga dosahující výšky 776 m n. m.

Kruger National Park

Severní část parku, která se nachází severně od řeky Olifants, je suchá, dominantní dřevinou je tady středně velký strom Colophospermum mopane – právě podle něj se zdejší vegetační formaci říkává Mopaneveld. Společně s ním tady roste ještě například pryšcovitá dřevina Spirostachys africana nebo některé druhy rodu Combretum (včetně druhu Combretum molle).
Jih je o poznání vlhčí, ve vegetaci kralují především četné kapinice (např. Acacia nigrescens, A. tortilis aj.), nepřehlédnutelné jsou ale také další jinak nápadné dřeviny, k nimž bezesporu patří legendární baobab Adansonia digitata, velmi četné Combretum apiculatum, Euclea divinorum, zajímavě kvetoucí a efektně plodící Kigelia africana či tzv. natalský mahagon Trichilia emetica. Z palem tu rostou jen tři druhy, poměrně nízké křovinaté porosty vytvářejí Phoenix reclinata a Hyphaene coriacea, v severní části parku je pak častější o něco vzrůstnější Hyphaene petersiana.

Kruger National Park

Rozlehlou plochu parku pokrývá savana, která je domovem velkých pasoucích se stád býložravců i jejich predátorů. Trávy v ní zastupují například Aristida stipitata, Cenchrus ciliaris, Chloris virgata, Cymbopogon pospischilii, Cynodon dactylon, Dactyloctenium aegyptium, Digitaria eriantha, Echinochloa crus-galli, Eragrostis superba, Heteropogon contortus, Melinis repens, Panicum coloratum, Panicum maximum, Perotis patens, Pogonarthria squarrosa, Setaria incrassata, Themeda triandra aj. Nejčastějšími stromy v travnatých porostech jsou kapinice (Acacia tortilis), ledvinovníkovitá ovocná dřevina Sclerocarya birrea, tomel druhu Diospyros mespiliformis a Combretum apiculatum.
Horská oblast pohoří Lebombo je hodně suchá, často tu zaznamenáme vysoké pryšce Euphorbia cooperi a Euphorbia ingens, některé druhy rodu Grewia (včetně druhu Grewia villosa), rovněž dřevinu Kirkia acuminata.
Naopak dosti vlhkým biotopem jsou břehy místních vodních toků, a to i břehy toků sezónních, které hostí pobřežní křovinatou vegetaci. Bobovité tady reprezentují Lonchocarpus capassa a Xanthocercis zambesiaca, ebenovité Diospyros mespiliformis, z kapinic tu najdeme především druh Acacia robusta, plody v blízkosti řek nabízejí i africký cicimek Ziziphus mucronata nebo fikovník Ficus sycomorus.

Kruger National Park

I když tedy také v Krugerově národním parku si najde duše nadšeného floristy své potěšení, nelze opomenout zdůraznit, že tento park patří skutečně především divokým africkým zvířatům a jejich milovníkům. A ať je to tak klidně až navěky!

Kruger National Park
Kruger National Park
Kruger National Park
Kruger National Park
Kruger National Park
Kruger National Park
Kruger National Park

Na BOTANY.cz najdete tyto druhy rostlin Krugerova národního parku:

Abrus precatorius (Fabaceae)
Acacia gerrardii (Fabaceae)
Acacia nigrescens (Fabaceae)
Acacia nilotica (Fabaceae)
Acacia robusta (Fabaceae)
Acacia senegal (Fabaceae)
Acacia tortilis (Fabaceae)
Adansonia digitata (Malvaceae)
Adenium multiflorum (Apocynaceae)
Afzelia quanzensis (Fabaceae)
Aloe marlothii (Asphodelaceae)
Ansellia africana (Orchidaceae)
Barleria elegans (Acanthaceae)
Bauhinia galpinii (Fabaceae)
Bolusanthus speciosus (Fabaceae)
Capparis tomentosa (Capparaceae)
Cassia abbreviata (Fabaceae)
Cenchrus ciliaris (Poaceae)
Clematis brachiata (Ranunculaceae)
Combretum hereroense (Combretaceae)
Combretum molle (Combretaceae)
Commelina africana (Commelinaceae)
Cynanchum viminale (Apocynaceae)
Cynodon dactylon (Poaceae)
Dactyloctenium aegyptium (Poaceae)
Dodonaea viscosa (Sapindaceae)
Echinochloa crus-galli (Poaceae)
Ekebergia capensis (Meliaceae)
Eriosema psoraleoides (Fabaceae)
Erythrina latissima (Fabaceae)
Erythrina lysistemon (Fabaceae)
Eulophia hians (Orchidaceae)
Euphorbia cooperi (Euphorbiaceae)
Euphorbia tirucalli (Euphorbiaceae)
Ficus sycomorus (Moraceae)
Gardenia volkensii (Rubiaceae)
Gerbera jamesonii (Asteraceae)
Gloriosa superba (Colchicaceae)
Grewia villosa (Malvaceae)
Hyphaene coriacea (Arecaceae)
Jasminum fluminense (Oleaceae)
Kalanchoe luciae (Crassulaceae)
Kigelia africana (Bignoniaceae)
Leonotis ocymifolia (Lamiaceae)
Maerua juncea (Capparaceae)
Melhania prostrata (Malvaceae)
Ochna natalitia (Ochnaceae)
Oncoba spinosa (Salicaceae)
Pachypodium saundersii (Apocynaceae)
Peltophorum africanum (Fabaceae)
Phoenix reclinata (Arecaceae)
Plumbago auriculata (Plumbaginaceae)
Portulacaria afra (Didiereaceae)
Pterocarpus angolensis (Fabaceae)
Sansevieria hyacinthoides (Asparagaceae)
Sclerocarya birrea (Anacardiaceae)
Senna petersiana (Fabaceae)
Steganotaenia araliacea (Apiaceae)
Sterculia murex (Malvaceae)
Strychnos spinosa (Loganiaceae)
Syzygium cordatum (Myrtaceae)
Tecoma capensis (Bignoniaceae)
Trichilia emetica (Meliaceae)
Xerophyta retinervis (Velloziaceae)
Ziziphus mucronata (Rhamnaceae)

Ani Krugerovu národnímu parku se nevyhnuly druhy zavlečené až v novější době. Jejich soupis z roku 2003 jich zaznamenává 370 druhů, přes 120 z nich je invazivních. Patří k nim například:

Ageratum conyzoides
Alternanthera pungens
Argemone mexicana
Arundo donax
Asclepias curassavica
Briza maxima
Cardiospermum halicacabum
Cascabela thevetia
Catharanthus roseus
Chenopodium album
Cirsium vulgare
Colocasia esculenta
Commelina benghalensis
Datura stramonium
Eichhornia crassipes
Euphorbia heterophylla
Glandularia aristigera
Grevillea robusta
Hybanthus enneaspermus
Iris domestica
Lagerstroemia indica
Melia azedarach
Nicotiana glauca
Opuntia ficus-indica
Pistia stratiotes
Pontederia cordata
Senna didymobotrya
Solanum mauritianum
Tagetes minuta
Zinnia peruviana

Kruger National Park

Fotografovaly Věra Svobodová, v dubnu 2012, a Jindřiška Vančurová, v září 2018.