Lacerta agilis Linnaeus, 1758; ještěrka obecná

Biologická klasifikace: Animalia, Reptilia, Squamata, Lacertidae
Syn.: Lacerta europaea Pallas, 1814; Lacerta paradoxa Bedriaga, 1886; Lacerta stirpium Daudin, 1802; Seps caerulescens Laurenti, 1768; Seps ruber Laurenti, 1768
Česká jména: ještěrka obecná
Anglická jména: Sand lizard

Lacerta agilis, ještěrka obecná
Lacerta agilis, ještěrka obecná

Rozšíření: Plaz, jehož areál se táhne od severovýchodního Španělska, Francie, Velké Británie a jižní Skandinávie na východ přes západní, střední a východní Evropu na Kavkaz, na severozápad Číny a severozápad Mongolska. Na jih sahá až do Alp, severní a východní Albánie a do severního Řecka. Chybí v Irsku, v jižní a západní Francii, na většině Španělska a v Itálii. Na tomto rozsáhlém území je rozlišováno několik poddruhů. V České republice je rozšířen poddruh nominátní, chybí pouze v Krkonoších.

Způsob života: Obývá širokou škálu typů stanovišť, okraje lesů a polí, náspy, travnaté a skalnaté svahy, kamenité stráně, opuštěné lomy, křovinaté meze, paseky, vřesoviště, pobřežní duny, stepi, subalpínské a alpínské louky, živé ploty, tradičně obhospodařované zemědělské půdy a venkovské zahrady. Vyhýbá se hustě zarostlým místům. Vyskytuje se v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2500 m (v Bulharsku).
Je aktivní ve dne. Živí se převážně hmyzem, stonožkami, pavouky, červy, ale i plži, pozemními korýši, příležitostně pije vodu nebo olizuje rosu.
Samotářský a teritoriální druh, každý jedinec vlastní revír, který zasahuje do vzdálenosti přibližně 20 m od úkrytu v zemi.
Ze zimního spánku se probouzí v dubnu. V květnu nebo červnu klade samice 4–15 vajíček do mělké jamky. Mláďata se z vajec líhnou podle teploty za 40–65 dní v půli července až srpnu. Malé ještěrky měří 4–6 cm. Pohlavně dospívá zpravidla po druhém zimování. V říjnu vyhledává zemní skrýše, ukrývá se pod kořeny stromů, v opuštěných norách, v puklinách skal nebo pod hromady listí, kde přezimuje.
Mezi přirozené predátory patří například volavky, čápi nebo dravci.

Popis: Ještěrka s relativně velkou, krátkou hlavou se zaobleným nosem, silnými končetinami a poměrně krátkým silným ocasem, která dosahuje délky 18–25 cm a hmotnosti 10–35 g. Ocas tvoří asi 60 % délky těla. Za nosním otvorem jsou dva frenální štítky. Krční límec je pilovitý. Temeno hlavy a hřbet jsou u obou pohlaví zbarveny hnědě nebo šedohnědě. Světle šedý, žlutohnědý nebo hnědý hřbet je obvykle lemovaný dvojicí úzkých světlých proužků po stranách. Boky jsou u samců zářivě zelené s tmavými skvrnami, břicho je nazelenalé. Samice je na bocích hnědá až šedohnědá, břicho je žlutavé až bílé. Mláďata jsou šedohnědá s bílými skvrnami.

Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2010) ho klasifikuje jako druh z hlediska ohrožení méně dotčený (LC). V Červeném seznamu ČR je zařazena do kategorie druhů zranitelných (VU).

Poznámka: V Evropě je poměrně hojně rozšířen morfotyp ještěrky obecné s rezavým hřbetem Lacerta agilis m. erythronota.

Lacerta agilis, ještěrka obecná
Lacerta agilis, ještěrka obecná
Lacerta agilis, ještěrka obecná
Lacerta agilis, ještěrka obecná
Lacerta agilis, ještěrka obecná

Fotografováno ve dnech 10. 5. a 19. 6. 2021 (Česko, Čechy, Hradec Králové, PP Na Plachtě).