Syn.: Aetheolaena longipenicillata (Sch. Bip. ex Sandwith) B. Nord., Senecio longepenicillatus Sch. Bip. ex Sandwith, Senecio pittieri Cuatrec.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Lasiocephalus longipenicillatus
Rozšíření: Endemit venezuelské části severních And, vyskytuje se pravděpodobně jen ve venezuelském státě Mérida.
Ekologie: Roste na kamenitých a skalnatých horských svazích, v páramu a superpáramu, stoupá až do nadmořské výšky okolo 4100 m.
Lasiocephalus longipenicillatus
Popis: Chudě větvený polokeř, 40–60 cm vysoký, s větvemi přímými, chlupatými, červeně naběhlými. Spodní listy jsou krátce řapíkaté, horní přisedlé, poloobjímavé, úzce kopinaté až obkopinaté, 6–7 cm dlouhé a 0,7–1,5 cm široké, tuhé, na bázi klínovité, na okraji podvinuté, zubaté, na líci řídce chlupaté až olysalé, na rubu bíle plstnatě chlupaté. Úbory vyrůstají jednotlivě nebo v chudém květenství na vrcholu větví, jsou stopkaté, nicí, zákrov je zvonkovitý, zákrovní listeny jsou 1–1,5 cm dlouhé, kopinaté až čárkovité, lysé nebo řídce chlupaté, trubkovité květy jsou žluté. Plodem je nažka.
Poznámka: Rod Lasiocephalus zahrnuje zhruba 15 druhů, které se vyskytují v horách Jižní Ameriky, v pásu od západní Venezuely až po Bolívii, největší druhové diverzity rod dosahuje v Ekvádoru.
Lasiocephalus longipenicillatus
Lasiocephalus longipenicillatus
Lasiocephalus longipenicillatus
Lasiocephalus longipenicillatus
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 10. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida, svahy Pico Bolívar).